Pátek 20. května 2022, svátek má Zbyšek
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Křivatec, symbol jara. Češi ho jako první zanesli do lékařských knih, po zimě přichází dříve než sněženky

Magazín

  5:46
Jen co na středočeských a jihomoravských stepích trochu sejde sníh, rozevřou se na svazích a skalách zlatá sluníčka křivatců. Často to bývá už v únoru, kdy sněženky sotva vystrkují první poupata, po bledulích v této době ještě nebývá ani vidu ani slechu.

Křivatec, typicky český symbol jara foto: LADISLAV HOSKOVEC

Jako první se zpravidla objeví drobounký křivatec český (Gagea bohemica), o málo později se ukáže křivatec žlutý (Gagea lutea), nakonec i křivatec rolní (Gagea villosa) a další druhy tohoto rodu. Jsou to všechno rostlinky skutečně veskrze jarní, říkávalo se, že po magické filipojakubské noci (30. dubna) je už nikdo nikde nenajde. 

Zvláštní náklonnost k těmto rostlinkám projevovali především Češi, právě nejstarší česky psané tištěné lékařské knihy o nich přinášejí vůbec první zmínky.

(Ne)obyčejná bylinka

Učený doktor Tadeáš Hájek z Hájku už v roce 1562 o křivatci prohlásil, že tato „bylinka toliko nám Čechům jest známá a obyčejná, nebo by kdo jiný prvé v jazyku latinském aneb německém o ní psal, nenacházím“. Vzpomněl tehdy na zcela první tištěný český Herbář Jana Černého z roku 1517, kde se popis křivatce objevil rovněž. Shodou zvláštních náhod však právě v této knize najdeme vyobrazení, které se sem jen nějak podivně zatoulalo: vyobrazený křivatec má totiž pod stonkem dost velké bulvy, a navíc spoustu dělených listů, které u žádného z křivatců nikdy neuvidíme. 

Přiznám se, že tento obrázek mi dlouho nedopřával klidného spaní, a tak jsem hledal a hledal, prolistovával stovky stránek jiných tištěných herbářů z přelomu 15. a 16. století, než jsem vysvětlení našel. Správné určení oné byliny z obrázku je až v latinské knize s názvem Hortus sanitatis, která vyšla už v roce 1491, a jednalo se prý o druh Raphanus agrestis. Tedy vlastně o nějakou ředkev!

Polabskou pouští i pralesem. Kersko spojené s Hrabalem patří i hudbě a vzácným rostlinám

Vysvětlení této zarážející nepřesnosti může být poměrně snadné: v dobách počátků knihtisku bylo běžné, že knižní ilustrace se přebíraly ze spisů starších, zrovna ke křivatci nový vydavatel vhodný obrázek neměl, a tak k němu připojil jen onen barvitý ředkvičkový nesmysl. Tadeáš Hájek už samozřejmě tuto chybu opravil, v jeho Herbáři najdeme křivatec vyobrazený správně, sice bez květů, ale s cibulkami pouze velmi drobnými a listy nedělenými, hodně úzkými, trávovitými. Inu, dávní bylinkáři to neměli s rozpoznáváním rostlin vůbec lehké.

Po Janu Černém a Tadeáši Hájkovi už znala křivatec celá Evropa. Pojednávalo se o něm v knihách mnoha slavných botaniků (psali o něm např. Clusius a Bauhin), znal ho samozřejmě i tvůrce moderního jmenosloví všech rostlin i živočichů, velký Karl Linné. Jenže druhů křivatců je spousta (údajně přes 200), mnohé z nich stále unikaly pozornosti. A tak dokonce ještě v roce 1776 mohl popsat český lékař a přírodovědec Johann Zauschner druh úplně nový, který našel u pražské Podbaby, na soutoku Šáreckého potoka a Vltavy. Pojmenoval ho ve shodě s dobovou praxí jako Ornithogalum bohemicum, tedy vlastně snědek český. Teprve později byl tento druh přiřazen k rodu Gagea a přejmenován na Gagea bohemica, tedy na nám už dobře známý křivatec český.

Pevně spojeni

Pokud vyrazíte v těchto dnech na některou stepní lokalitu ve středních Čechách nebo na jihu Moravy, nejspíš na kvetoucí křivatec český narazíte také. Potěšte se něžnou krásou tohoto posla jara, který je s naší zemí spojen více, než by se na první pohled mohlo zdát. A třeba si vzpomeňte i na rozpaky doktora Jana Černého, kterému v roce 1517 pokazil tiskař pojednání o křivatci přiložením obrázku jakési ředkve, nezapomeňte ani na Johanna Zauschnera, který přesně před 245 lety potvrdil celé učené Evropě, že Češi a křivatce k sobě opravdu patří.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat