Rozhodnutí přidat, nebo naopak ubrat přestupnou vteřinu záleží na IERS. Cílem je udržet rozdíl od rotace Země před úpravou menší než 0,9 vteřiny.
Tato regulace umožňuje synchronizaci koordinovaného světového času (UTC) s pozicí Slunce nad Zemí.
Přesný čas vyžadují mnohé systémy, jako jsou například internetový protokol síťového času (NTP) či satelitní světový poziční systém (GPS). První přestupnou vteřinu využil UTC podle Reuters 30. června 1972 a poslední byla přidána 31. prosince 2005. Podle Daniela Gambise z pařížské observatoře IERS se přestupné vteřiny přidávají v intervalech šesti měsíců až sedmi let.
Přestupný den a přestupná vteřina
Na rotaci Země je založen greenwichský střední čas (GMT). Nyní se čas v jednotlivých časových pásmech odvozuje od koordinovaného světového času (UTC). Přesnost UTC zaručují atomové hodiny, které se mohou zpozdit o jednu vteřinu za milion let.
Na pomalejší tempo otáček Země kolem své osy má vliv mnoho faktorů, zejména přílivy a odlivy, sníh, tání ledovců na pólech, solární vítr, vesmírný prach či magnetické bouře.
V kontrastu s přestupnou vteřinou je přestupný rok, respektive den. Jednou za čtyři roky má únor 29 dní. Kalendářní rok má 365 dní, ale oběh Země kolem Slunce trvá 365 dní a šest hodin.
V roce 1970 mezinárodní dohoda ustanovila dvě časové míry. Jedna je založená na otáčení Země kolem své osy a druhá na velmi přesných atomových hodinách. S neustále se zpomalující rotací Země je nutné, aby se přestupná vteřina pravidelně přidávala k systému určovanému atomovým časem. Tato úprava udržuje rozdíl mezi oběma systémy do jedné sekundy.
