Pondělí 26. července 2021, svátek má Anna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Losů v českém příhraničí ubylo. Pro rozvoj druhu je důležitý každý jedinec, tvrdí výzkumník

Magazín

  5:00
Praha - Losů evropských v příhraničí během poslední dekády ubylo. Rozvoj druhu, který na sledovaném území čítá několik desítek jedinců, ztěžují zásahy člověka. Vyplývá to z výzkumu česko-rakousko-německého týmu, jehož součástí jsou vědci z Univerzity Karlovy (UK). Tým analyzoval dlouhodobé záznamy o výskytu losů na pomezí jihozápadu Čech, Rakouska a Německa.

Los evropský (Alces alces). foto: MAFRA

Určili také místa, kde by se losům mohlo dařit. ČTK o výzkumu za Přírodovědeckou fakultu UK informoval Michal Andrle v tiskové zprávě.

Los evropský je nyní zvíře typické pro sever a východ Evropy, ještě ve středověku se však vyskytoval i ve střední Evropě. V polovině 20. století začali losi přecházet z Polska na území jižních a západních Čech, kde se podle vědců v několika lokalitách usadili.

První novodobé pozorování losa v Československu spadá do roku 1957. Nynější výzkumný tým tak pracoval s daty z let 1958 - 2019. Zjistili, že losi byli hlavně na Třeboňsku. V Česku se později těžiště jejich výskytu posunulo do okolí vodní nádrže Lipno a v důsledku pádu železné opony přibylo také pozorování losů v rakouském a německém příhraničí. Nyní podle vědců pochází nálezová data z Čech z malých lokalit jižní části Šumavy i Třeboňska.

Výzkumník Tomáš Janík ČTK řekl, že v Česku jsou odhadem nižší desítky losů. Například na Třeboňsku podle jeho slov v 90. letech žilo 20 až 30 jedinců. Současný počet je podle něj třeba detailněji zmapovat. Tým však také zjistil, že se k poslední dekádě váže strmý pokles pozorování svědčících o výskytu losů. Zároveň stoupl počet nalezených mrtvých zvířat, především v důsledku srážky s auty.

„Pokud má populace nižší desítky jedinců, tak v ní každý jedinec hraje svou roli a je to pak velká ztráta. Zhruba v posledním desetiletí víme o přejetých losech - jednotkách kusů. Ale to je právě v poměru k populaci dost zásadní úbytek,“ uvedl Janík, který působí na katedře Fyzické geografie a geoekologie. Losy na stále menší území vytlačují i další dopady lidských aktivit - hustší dopravní síť a rekreace.

V příhraničí jsou přitom podle odborníků stále vhodné lokality pro rozvoj druhu, který preferuje plochá, výše položená území blízko vodních ploch a mokřadů. K vytipovaným územím podle Janíka patří Národní parky Šumava a Bavorský les. „Potom je to tedy ještě území Novohradských hor - hlavně s přesahem do Rakouska,“ dodal.

„Nyní je dobré zmapovat populaci a zkusit vymezit nějaké klidové oblasti, kde by se populace mohla dále rozvíjet,“ řekl Janík. Dodal, že další možnost, která by ale vyžadovala větší úsilí ze strany Česka, Německa i Rakouska, je přemístění části losů z populace v jižním Polsku. Odborníci by se v budoucnu rádi zabývali i genetickou strukturou losí populace v příhraničí.

Článek o výzkumu publikoval časopis Ecology and Evolution.

Autor: