Podle Jiřího Šafránka z Moravského ornitologického spolku jsou nyní nejčastějšími návštěvníky krmítek sýkory koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabci a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora uhelníček, pěnkavy, ale i hýl obecný, dlask tlustozobý, drozdi či strakapoud velký. „Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek ochránci ptáků považují brkoslava severního nebo čečetku zimní,“ řekl místopředseda spolku.
Podle odborníků se pozorování a přikrmování ptáků věnuje stále více lidí, ale ne každý ví, co mají ptáci v zimě nejraději a co v žádném případě do krmítka nepatří. „U zimního přikrmování ptáků je důležité, aby mělo krmítko dostatečně velkou stříšku, aby do něj nepršelo a připravená potrava nevlhla a neplesnivěla. Krmítko se musí pravidelně čistit od zbytků potravy. Občas je dobré jej vydezinfikovat například octem pomocí rozprašovače. Po oschnutí dezinfekce se do něj může dát ptačí potrava,“ uvedl Šafránek.
V Česku se objevil orel kamčatský. Teprve podruhé, říkají ornitologové |
Většina našich ptáků má podle něj nejraději semena slunečnice a jádra ořechů. Pokud chtějí lidé přilákat na krmítka kosa, kvíčalu či brkoslava, zavděčí se jim jablky nebo sušenými plody jeřabin, které by měli rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. „Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, tak jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva. Nesmí však být solené,“ řekl Šafránek. Dodal, že v žádném případě do krmítka nepatří chléb a zbytky jídel z kuchyně.
Milovníci přírody se mohou v případě nejistoty při určování ptačího druhu obrátit přímo na odborníky. Neznámé ptačí návštěvníky mohou podle Šafránka vyfotit, nakreslit nebo dobře popsat a poslat dotaz do Moravského ornitologického spolku v Přerově na e-mail mosprerov@seznam.cz.
