20. září 2007 11:24 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Napsal ji mnich. S ďáblem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Magická ilustrace. Rukopis je výjimečný i vyobrazením ďábla na stránkách bible. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Magická ilustrace. Rukopis je výjimečný i vyobrazením ďábla na stránkách bible. | foto: Lidovky.cz

PRAHA Unikátní písemná památka přežila několik požárů. Její sepsání trvalo podle vědců nejméně 10 let.

Největší rukopisná kniha na světě. Dokonce největší iluminovaný rukopis na světě. Obsahuje obraz ďábla. Ukradli nám ji Švédové. To všechno jsou důvody, proč je zahajovaná výstava týkající se devadesát centimetrů vysokého a pětasedmdesát kilogramů vážícího Codexu gigas takovou událostí.

Jedinečné umělecké dílo vzniklo pravděpodobně na počátku 13. století v podlažickém klášteře na Chrudimsku, který byl později vypálen husity a již nebyl obnoven. Inspirací pro tuto knihu byly v té době poměrně frekventované obří bible, pořizované v Itálii či Německu.

Ty však byly o dvacet centimetrů menší. Proto se dodnes neví, z kůže kterého zvířete byly pergameny Codexu gigas vyrobeny. Jisté je jen, že o ovce se nejedná. Kniha je složena z 312 pergamenových fólií, tedy 624 stran. Původně bylo fólií 320, ale osm jich bylo vyříznuto ještě na českém území.

Podle některých vědců tato památka musela vznikat až dvacet let, jiní se však přiklánějí spíše k době o polovinu kratší. Codex gigas, zvaný též Ďáblova bible, obsahuje vedle Starého a Nového zákona také Kosmovu kroniku, benediktinskou řeholi, podlažické nekrologium či Penitenciál. Má tak rozsah asi pětadvaceti rukopisných knih běžných v časech svého vzniku.

Ďáblova bible uniká plamenům
Již ve své době vzácná kniha se vydala z podlažického kláštera na dlouhé putování, které skončilo až v Stockholmu. Nejprve ale byla ve vlastnictví klášterů v Sedlci, v Břevnově a Broumově. Již v 16. století se do broumovského kláštera na obrázek ďábla chodili dívat poutníci. Poté byla památka darována kunstkomoře Rudolfa II. A odtud ji na konci třicetileté války s dalšími vzácnými díly odvezli Švédové.

Codex gigas nicméně díky přemísťování hned několikrát ušel zničení při požárech klášterů. Ještě v roce 1697 byl ve Švédsku zachráněn před plameny na poslední chvíli vyhozením z okna.
 Okolo vzniku Ďáblovy bible byla vytvořena pověst, podle níž se jeden z mnichů odsouzený k trestu smrti chtěl zachránit příslibem, že napíše největší knihu světa za jedinou noc. Na pomoc mu měl přijít ďábel. Podle jedné verze, když si o půlnoci uvědomil, že práci nemůže stihnout, mu ďábel přinesl knihu hotovou. Podle té druhé ďábel pouze přinesl pergamen a psací potřeby a mnichovi pomáhal.

Tato pověst vznikla v Broumově, kde došlo k paradoxní situaci. Samotný Codex gigas se totiž stal návštěvní knihou, do níž se lidé zapisovali. Při tom si v podlažickém nekrologiu všimli zápisu, který hovořil o zazděném mnichovi. Ve 13. století se totiž někteří z mnichů nechávali do svých cel zazdít, což byl důkaz vrcholné askeze.

O tři století později už ale tento způsob přiblížení se k Bohu nebyl praktikován. Právě proto vznikla pověst o zazděném mnichovi, jenž musí za noc napsat největší knihu na světě. Humorné je také to, že zapisování se do Codexu gigas pokračovalo i ve Švédsku, kam čeští badatelé, počínaje Dobrovským, jezdili památku studovat. A tak ještě v polovině 19. století se do Ďáblovy bible mohl zapsat literární publicista Josef Pečírka a moravský historiograf Beda Dudík.

  • 7Diskuse

Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?
Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?

Bujná fantazie k dětem neodmyslitelně patří. Její používání znamená, že vývoj probíhá v pořádku. Kromě toho je důležitá pro rozvoj slovní zásoby a pro celkovou kreativitu. Jak tyto kvality u svých potomků podporovat? A je potřeba je někdy i usměrňovat?

Najdete na Lidovky.cz