Sobota 25. června 2022, svátek má Ivan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Magazín

Národní muzeum vystavilo lebku i model ženy, která žila před 45 tisíci lety

Národní muzeum představilo v Praze fosilní lebku ženy, která žila v době před více než 45 000 lety. foto: ČTK

PRAHA - Národní muzeum vystavilo lebku ženy, která žila před více než 45 tisíci lety. Jde o jeden z nejstarších rekonstruovaných genomů tzv. anatomicky moderních lidí na území Eurasie. Stáří fragmentů lebky, nalezených v 50. letech minulého století v Proškově dómu v Koněpruských jeskyních, prokázal výzkum, jehož výsledky vědci zveřejnili letos v dubnu. Původně se předpokládalo, že jsou pozůstatky mnohem mladší.
  16:38

Lebka i model ženy s tváří, která podle ní byla vyrobena, bude k vidění v Historické budově muzea do 2. července.

Výstavu dnes zahájili zástupci instituce, v jehož sbírkách se lebka nachází, i vědeckého týmu, který ji datoval. Národní muzeum také vyhlásilo anketu, v níž lidé mohou pro pravěkou ženu navrhnout jméno.

Archeologové nedaleko Říma objevili ostatky devíti neandertálců, stáří kostí odhadují až na 68 tisíc let

Ředitel muzea Michal Lukeš dnes řekl, že lebka v sobě nese několik příběhů. Vedle okolností nálezu jsou totiž pozoruhodné i peripetie, které jeho datování provázely, a úsilí vědců přijít všemu na kloub.

Národní muzeum představilov Praze model pravěké ženy. Její tvář byla vyrobena...
Lebku i model ženy s tváří, která byla podle ní vyrobena, si návštěvníci...

Lebka byla nalezena v několika fragmentech. Antropolog Petr Velemínský uvedl, že rekonstrukci pak udělal známý paleoantropolog Emanuel Vlček. „Tenkrát starší badatelé předpokládali, že stáří je vyšší než 30 000 let, následně na přelomu tisíciletí proběhlo radiokarbonové datování, které dalo ten nález do období magdaleniénu, to znamená zhruba 13 000 let,“ řekl  Velemínský.

Podle Velemínského pak v souvislosti s expozicemi byly chybějící části lebky domodelovány, i pro účely přípravy modelu, a proběhlo i další srovnání. To opět naznačilo, že jedinec je po morfologické stránce starší 30 000 let. Velemínský uvedl, že na základě toho byl osloven Institut Maxe Plancka v Jeně. Tamní odborníci provedli jak další radiokarbonová datování, která ukázala jak různé hodnoty, tak i datování po genetické stránce. 

„A to na základě délky neandrtálských fragmentů to, že jsou delší, než mají nálezy, které jsou třeba jinde ve světě. Tak se dospělo k tomu, že ten nález je starší 45 000 let,“ popsal vědec. „A zhruba se předpokládá, že je to tak dva, tři tisíce let od té doby, kdy se předkové (z Afriky pozn. redakce) této ženy mísili s neandrtálci,“ dodal.

Posunutí doby nálezu změní i model ženy

Nynější lidé, mimo obyvatele Afriky, mají zhruba dvě až tři procenta neandrtálské DNA. V moderních lidských genomech se neandrtálské úseky DNA v průběhu času zkracovaly, proto mohli vědci pomocí jejich délky odhadnout, kdy žena žila. Podle Velemínského, který působí v Národním muzeu, a Jaroslava Brůžka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je ve světě jen několik podobně starých nálezů. Pochází například ze Sibiře, Itálie, Číny nebo Bulharska. Fragmenty lebky z Proškova dómu však patří, díky šťastným okolnostem, k těm nejlépe zachovaným.

Izraelští archeologové objevili nové fragmenty svitků od Mrtvého moře. V Jeskyni hrůz byly 1900 let

Vědci také přišli na to, co komplikovalo radiokarbonové datování. Zjistili, že nález kontaminovala kravská DNA prostřednictvím klihu, který byl před desítkami let použit k rekonstrukci lebky. Brůžek uvedl, že vědce původně zajímalo i to, zda ke kontaminaci nedošlo mnohem dříve, než byla lebka objevena, analýza však prokázala, že data odpovídají DNA skotu chovaného během 20. století.

Kvůli posunutí nálezu do mnohem starší doby bude podle zástupců muzea nutné také pozměnit model ženy, který vytvořila francouzská sochařka Elisabeth Daynesová. Vědci uvedli, že žena by měla mít tmavší pleť a mnohem jednodušší oblečení.

„Nález osvětluje, že migrace anatomicky moderních lidí do Evropy nebyla tak jednoduchá, jak jsme se se dříve domnívali. Probíhala v několika vlnách. A žena ze Zlatého koně patřila k jedněm z nejstarších. Také nezanechala potomstvo. Byla to jedna z linií, která z neznámých důvodů byla ukončena,“ řekl pak Brůžek k dalším přínosům výzkumu. Tuzemský nález, stejně jako nález v bulharské jeskyni Bačo Kiro, také podle něj ukazují, že kontakty těchto lidí a neandrtálců byly častější, než se předpokládalo.

Národní muzeum spustilo také na sociálních sítích anketu, v níž lidé mohou pro model ženy navrhnout jméno. V současnosti se lebka i model jmenují, podle vědeckých standardů, na základě lokality, kde byly pozůstatky nalezeny - tedy přírodní památky Zlatý kůň. Návrhy lze posílat do 10. června, tým odborníků pak vybere pětici návrhů, pro které bude veřejnost hlasovat.

Národní muzeum představilov Praze model pravěké ženy. Její tvář byla vyrobena...
Lebku i model ženy s tváří, která byla podle ní vyrobena, si návštěvníci...
Autor:

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Soutěžte s námi o balíček kojeneckých výživ BEBA COMFORT 2 HM-O
Soutěžte s námi o balíček kojeneckých výživ BEBA COMFORT 2 HM-O

Zapojte se s námi do soutěže o kojeneckou výživu BEBA COMFORT 2 HM-O a vyhrajte jeden z 5 balíčků, na jehož obsahu si vaši prckové určitě...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat