Expedice je na chilské lodi Aquiles, do přístavu Punta Arenas by měli připlout 8. dubna. Následně 15. dubna měli letět zpět do Evropy. V Punta Arenas ale podle Nývlta vyhlásili karanténu. Není proto jasné, zda bude moci loď do přístavu vplout, nebo zda bude muset pokračovat dál až do svého mateřského přístavu. I tam by zřejmě vědci skončili ve čtrnáctidenní karanténě. „Jsou na lodi a nevíme, co bude dál, řešíme to s naším velvyslancem i s admiralitou,“ uvedl Nývlt.
Vědci v Antarktidě zažili extrémně vysoké teploty i silnou vánici |
Podle něj je stejně nejistý let, kterým se měli badatelé vrátit. Je možné, že jej aerolinky zruší, jak se to nyní běžně děje. Přiletět do vlasti by pak mohli teoreticky na začátku května. Otázkou je podle Nývlta to, jestli v té době nějaké lety z Jižní Ameriky do Evropy ještě budou fungovat.
„S našimi lidmi jsme v pravidelném kontaktu, jsou v pořádku, na lodi žádný Covid-19 není. Lékař je vyšetřil při vstupu na loď a samozřejmě podává informace autoritám v Chile,“ uvedl Nývlt.
Vědci přitom mohli být už doma, původně totiž měli odplouvat v polovině března. Loď ale kvůli poruše podle Nývlta vyrazila o 14 dní později. Kvůli poruše lodi se ostatně zpozdil i jejich odjezd z Brna, a to o necelý týden.
Vědci chtějí v Antarktidě sledovat vliv klimatu na led i život |
Devítičlenná výprava vyrazila z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v pátek 17. ledna. Vědci při expedici například měřili hmotu na dlouhodobě studovaných ledovcích a odebírali vzorky sněhu a ledu pro analýzy dálkového transportu znečišťujících látek atmosférou. V Antarktidě letos byla i druhá, kratší expedice Masarykovy univerzity, a to na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Vědci z této expedice už jsou asi pět týdnů doma.
