Lidé mohou rozpohybovat figurky na výstavě věnované Kamilu Andresovi, který má v republice jako jediný licenci ministerstva kultury na restaurování mechanických betlémů. V posledních třech letech restauroval i Metelkův mechanický betlém patřící libereckému muzeu. Jeden z nejznámějších exponátů muzea mohou návštěvníci vidět opět plně funkční od začátku letošního adventu. Betlém s 260 dřevořezbami dostal během oprav i klimatizovanou vitrínu, která zajišťuje stabilní prostředí i snadnou údržbu. Prosklená je navíc i zezadu a návštěvníci tak mohou vidět, jak jsou figury poháněny.
Práci na betlému mám na doživotí, říká řezbář |
Na výstavě jsou další mechanické betlémy, které Andres v minulých letech restauroval. Do Liberce je zapůjčilo pět muzeí. Návštěvníci si mohou v malém výstavním sále prohlédnout i obrazovou dokumentaci a technické výkresy používané při restaurování betlémů. Na výstavě je i vlastní tvorba Andrese, který je zdatným řezbářem, autorem vlastního betlému i mnoha mechanických ukázek starých řemesel. „Zhotovuje ozubená kola se vsazovanými zuby tradiční technologií, po vzoru stavitelů betlémů z 19. století,“ uvedla kurátorka Bohunka Krámská.
Výstava přibližuje také to, jak vzniká pohyblivá figura, jak vypadá pohonný mechanismus, součástí expozice jsou i různé druhy hoblíků, se kterými pracoval autor proslulého Třebechovického betlému Josef Probošt. „Pestrost výstavy násobí řada skříňkových betlémů, které Kamil Andres osadil figurami z tištěných vystřihovacích jesličkových archů,“ dodala Krámská. Podle ředitele muzea byly v minulosti skříňové betlémy, jež připomínají televize, často vystavené na náměstí, u radnice či mariánského sloupu nebo je takto nosili pouliční muzikanti. „Bylo to proto, aby se nezničili,“ dodal Křížek. Výstava věnovaná Kamilu Andresovi potrvá do 12. února.
