- 21. srpna 2020 5:00
Vědci z Přírodovědecké fakulty UK zkoumají chování netopýrů. Na Josefovských tůních a v okolí Milovic odchytávají do sítí tamní netopýry. Na některých z druhů běží výzkumné projekty. Např. Habitatové preference netopýra dlouhouchého Anny Lučanové (na snímku s holemi na sítě). Do sítí se občas podaří chytit i ptáky či noční motýly. | foto: Petr Topič, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Tady je Drákula, téhle říkáme Terezka, vyndává Eva Cepáková ze zatemněného terária dva malé netopýry rezavé. Účastníci vycházky v pražské Stromovce se k samičkám, které po zranění nemohou létat, nadšeně hrnou. Netopýrů uvidí dnes večer ještě spoustu, ale ti už jim budou poletovat nad hlavou. Česká společnost pro ochranu netopýrů pořádá podobné vycházky často a zájem o ně rok od roku roste.
Podobné akce pomáhají zahánět i obavy z těchto drobných okřídlených savců. Strach z nich má víc důvodů. Jednak jsou to noční zvířata, která lze zahlédnout jen stěží. Jen se někde na chvíli potichu mihnou a zas zmizí ve tmě. Velkou roli proto hraje obava z temnoty a z neznámého. Dalším důvodem bude nejspíš také to, že jako savci s křídly jako by nikam nepatřili; „létající myši“, jak se jim v řadě jazyků říká, jako by byly zvláštní kombinací dvou nesourodých druhů. (Mnozí si určitě vybaví příběhy Čtyřlístku a nešťastného netopýra Emila, se kterým se nechtěly kamarádit ani myšky, ani ptáci, protože oběma stranám připadal podezřelý.)
Připojte se ještě dnes a získejte: