O Arktidu bojují i Dánové

Dánsko se tak po Kanadě stává druhou zemí, která se rozhodla okamžitě reagovat na aktivitu Ruska v oblasti kolem severního pólu. V sobotu totiž oznámil kanadský premiér Stephen Harper, že se Ottawa rozhodla v tomto pásmu vybudovat dvě vojenská zařízení – přístav pro vojenská plavidla a výcvikovou základnu, aby tak před světem zdůraznila svoji dlouhodobou přítomnost v této oblasti.

V zájmu ochrany státní suverenity také posílí Ottawa tamější sbor vojenské policie a vyšle v budoucnu do arktických vod dalších osm vojenských plavidel. I v tomto případě šlo o reakci na aktivity Moskvy, která před časem vyslala k severnímu pólu malou vědeckou expedici.

Ta 2. srpna dosáhla mořského dna na severním pólu jako první na světě. Účastníci expedice uložili na mořském dně ruskou vlajku jako symbol ruských zájmů v oblasti. Spojené státy a Norsko, které rovněž tradičně vyvíjejí v Arktidě aktivity, zatím reagovaly jen verbálně. Prudce zvýšená aktivita posledních dnů kolem severního pólu má souvislost s předpoklady, že v této oblasti by se mohlo nacházet až 25 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a zemního plynu.

Nynější dánská expedice hodlá hledat důkazy, že dva tisíce kilometrů dlouhý podmořský hřeben nesoucí jméno po Lomonosovovi je spojen s územím dánského Grónska, a je tedy geologickým pokračováním tohoto ostrova. To by umožnilo Kodani vznést v duchu úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 na tuto oblast nárok – stejně jak to zatím učinily Moskva i Ottawa.

„Výsledky předběžného průzkumu dávají v tomto směru velkou naději..., že severní pól připadne Dánsku,“ uvedl ve čtvrtek v dánské televizi ministr pro vědu, technologii a rozvoj Helge Sander.

„Práva Ruska, Kanady a Dánska v polárním regionu se překrývají, takže není jasné, jak lze tuto záležitost vůbec vyřešit,“ uvedl k tomu norský expert na mořské právo Oeystein Jensen.