Mufloni se dlouho pohybovali v izolovaných zónách lesů pohoří Troodos na západě ostrova, ale dnes pronikají směrem na východ do zemědělských vesnic v údolí Maratasa, kde tečou řeky a rostou ovocné stromy. Zemědělcům, kteří ráno zjišťují, že byla jejich sklizeň sežrána, působí velké škody.
Po ulici v Praze 5 pobíhal muflon, způsobil nehodu. Uspali ho na Andělu |
„Tyto vinice mohly nést nejméně tři tuny hroznů. Dnes kvůli muflonům sklidíme sotva 30 kilogramů,“ řekl agentuře AFP Christodulos Orlanidis ve vinici ležící v obci Tsakistra, kde je starostou. „Mufloni rádi hodují v noci. V tu dobu můžete vidět až 40 muflonů požírajících hrozny,“ dodává.
Orlanidis vlastní šest hektarů pozemků osázených především třešněmi. Vysvětluje, že může sklízet jen třešně rostoucí až na vrcholku, kam mufloni nedosáhnou. Podle něho je možné jen jedno řešení: obehnat sad plotem.
K tomu se rozhodlo mnoho zemědělců - četné zahrady tak jsou obehnány plotem, jenž končí u cesty v tomto údolí, ležícím asi 75 kilometrů západně od metropole Nikósie.
„Za obehnání zahrady plotem jsem zaplatil hodně peněz. Já si to můžu dovolit, ale každý ne,“ říká John Papaduris, majitel luxusního hotelu a bývalý starosta obce Kalopanajotis. Hovoří o zoufalých vesničanech, které mufloni vyhnali.
Nikos Kasinis z oddělení ochrany fauny při ministerstvu vnitra to považuje za přehánění. Je pravda, připouští, že škody způsobené muflony zemědělcům v oblasti Troodosu nejsou ničím novým a problém prohloubilo sucho z posledních let. Mufloni potřebují vlhké oblasti. Tato zvířata, která dávají přednost pasekám, opustila svahy hustě porostlé borovicemi a vydávají se do vlhkých oblastí.
Počet obyvatel ve vesnicích v pohoří Troodos klesl, ale počet muflonů se díky novým předpisům na jejich ochranu zvýšil. Dnes jich je kolem 3000, zatímco v polovině minulého století jich bylo několik desítek, upřesňuje Kasinis. „Několik set nebo tisíc eur ztrát je pro lidi s nízkými příjmy opravdu hodně. Ale některé stížnosti jsou přehnané. Někteří čekají, že jim bude vláda platit,“ říká.
Stěhování z hor?
Než Kypr v roce 2004 vstoupil do Evropské unie, bylo to jednodušší: zemědělci mohli dostat trochu peněz a všichni byli spokojeni, vysvětluje Chloe Christofiová z oddělení rozvoje venkova na ministerstvu zemědělství.
Brusel však usoudil, že takové finanční kompenzace nejsou v souladu s evropskými zákony, které dnes nestanovují žádné odškodné za škody způsobené chráněnými zvířaty. Pomoc tak byla zastavena, říká Christofiová.
„Pokud vláda nebude jednat, do dvou tří let v horách nikdo nezůstane,“ říká zemědělec Kostas Gabriel. „Je nám čtyřiapadesát a pětapadesát let a jsme tady nejmladší. Naše děti nejsou hloupé, vědí, že ve vesnici nemají žádnou budoucnost,“ říká jeho soused Pambos Charalambos. „Přesto je to fantastické místo,“ povzdychne si Kostas Gabriel, když se dívá z okna na údolí lemované třešňovými sady.
