Kraťasy z 80. let se vrací do měst. Čím jsou kratší, tím jsou lepší |
Soudce Alan Johnson v rámci řízení následně rozhodl, že pokud ani zaměstnankyně nejsou povinny do práce nosit dlouhé kalhoty, nemusí tak činit ani jejich mužští kolegové a označil takovýto zákaz za diskriminační, píše deník The Times.
Zaměstnanci skladu Mukidu Miahovi bylo původně zaměstnavatelem sděleno, že porušil dress code společnosti, neboť neměl zakrytou spodní část nohou. Miah si v této souvislosti stěžoval, že tato povinnost neplatí pro ženy, které často oblékají například kratší legíny či kalhoty. Dříve platný kodex oblékání přitom obsahoval zákaz nošení šortek, ale legíny, kalhoty, sportovní kalhoty či sukně s neprůhlednými punčochami bylo do práce povoleno nosit.
Vzhledem k vlně veder, která Británii v roce 2018 postihla, považoval třicetiletý Miah dlouhé bavlněné kalhoty za nevhodné a proto doufal, že když si oblékne kalhoty krácené délky, žádné pravidlo neporuší.
Společnost Boots však nakonec opustil a spor se nakonec dostal až k soudu, kde Miah jako poškozený žádal náhradu škody.
Soud zjistil, že manažeři společnosti věděli o vysokých teplotách, které panovaly ve skladu, kde Miah pracoval. Soud dále konstatoval, že zaměstnankyním byla tímto poskytnuta neodůvodněná výsada „odhalit své nohy“, resp. vybrat si délku spodního dílu oblečení.
Soud tak shledal žalobu Mukida Miaha jako obsahově důvodnou, když shledal, že vůči němu jako muži byla uplatňována přísnější pravidla než proti jeho kolegyním. Není divu, že společnost po této události přepracovala v roce 2019 dosavadní kodex oblékání, když zavedla pravidlo, že zaměstnanci smí do práce nosit šortky ušité na míru.
I přes výše uvedené však byla žaloba zamítnuta, a to pouze z důvodu, že byla podána opožděně. Soud rovněž rozhodl, že tvrzení bývalého zaměstnance Miaha ohledně vzniku škody a nespravedlivém propuštění nejsou opodstatněná a zamítl je.Podle někoho je zkrácená délka kalhot u mužů téma pro módní policii. Někdo je naopak považuje trendy záležitost, a to u mužů i žen.
Případ společnosti Boots odkrývá závažnější problémy, a to pokrytectví týkající se rozdílů mezi vhodným pánským a dámským oděvem. Ženy jsou i nadále podrobovány zevrubnému zkoumání a hodnocení jejich vzhledu. Po vstupu do zaměstnání se musely přizpůsobit a zejména přijít na to, jak se oblékat, aby zapadly do pánské společnosti ve firmách, nebo vlastně nezapadly.
V konečném výsledku však mají ženy mnohem více možností, jak se ráno do zaměstnání obléknout. Spisovatelka Caitlyn Moran se ve své nedávné knize ptala mužů na nevýhody mužského pohlaví.
Mezi nesčetnými odpověďmi však vynikala jedna: „Žena se může obléknout na milion způsobů – ležérní džíny, splývavé šaty, hezkou blůzu, pracovní kostýmek. Nám mužům zbyly jen ty kalhoty. Každý den. Je to taková nuda.“ Zkrácené kalhoty by tak mohly být pouze začátkem.
