Hliněný pražský golem
foto: Wikipedia, Reprofoto
V Praze je dnes golem kvůli své pověsti velkou turistickou atrakcí. V prostorách synagogy po něm údajně pátralo mnoho lidí. Jedním z nejznámějších je i německý píšící pražský reportér židovského původu Egon Ervín Kisch.
Pověst o golemovi pochází z období středověku, avšak s rabi Löwem se spojila teprve v 18. století. Od té doby je hliněná postava námětem mnoha filmových snímků a literárních děl. Golemů údajně existuje mnoho, avšak možná nejznámějším ze všech je právě golem pražský.

V Československu asi nejvíce proslavilo golema duo Voskovec & Werich ve své stejnojmenné divadelní hře z roku 1931. O pět let později se rozhodl francouzský režisér Julien Duvivier golema zfilmovat v Barrandovských ateliérech v Praze. Natáčení se původně měli účastnit právě Voskovec s Werichem, avšak ze spolupráce nakonec sešlo. V roce 1951 natočil na historické motivy o císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a hliněném golemovi slavnou komedii Cisařův pekař - Pekařův císař režisér Martin Frič s Janem Werichem v hlavní roli.
Filmů o golemovi vzniklo mnoho, jedním z prvních byl německý horor Golem z roku 1915 od režisérů Paula Wegenera a Henricha Galeena. Jedním z posledních je dokumentární snímek německého režíséra Jiřího Horuta, který absolvoval Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku.
Kdo je stvořitel golema rabi Löw
Jehuda Liva ben Becalel se narodil kolem roku 1520 v polské Poznani nebo v německém Wormsu. Celý jeho život je opřen o mnoho pověstí a legend. V roce 1553 poměrně brzy přijímá úřad vrchního moravského zemského rabína v Mikulově. Po dvacetiletém působení na Moravě odešel roku 1573 do Prahy. V Praze zůstal do r. 1584, poté odešel – podle jedné z tezí odešel do polské Poznaně, podle jiné na Moravu. Do Prahy se vrátil roku 1588. Během tohoto působení se 16. 2. 1592 setkává s císařem Rudolfem II. – obsah jejich schůzky není znám, ale podle některých (samozřejmě neověřených) zkazek, které rovněž časem zlidověly, se týkala společné záliby v alchymii.
Koncem 16. století se stává vrchním pražským rabínem a 17. září 1609 umírá v Praze, kde je také pohřben. V židovské literatuře je dodnes nazýván "Pražským Maharalem."
|