Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ústecké muzeum oslavuje 700 let hradu Střekov výstavou. Byl ikonou evropského romantismu

Magazín

  5:00
Ústí nad Labem - Muzeum v Ústí nad Labem výstavou obrazů, pohlednic, fotografií a propagačních předmětů připomíná 700. výročí první písemné zmínky o hradu Střekov. Romantickou zříceninu na skále zachytil významný německý výtvarník Ludwig Richter či český básník Karel Hynek Mácha. Výstava je otevřená do 12. ledna příštího roku.

Hrad Střekov foto: Wickipedie

Muzeum se rozhodlo ukázat Střekov jako jednu z ikon evropského romantismu a zároveň jako konstantní logo Ústecka v průběhu dějin. Na 150 maleb, desítky pohledů a fotografií a různého ztvárnění hradu na předmětech, jako jsou plechovky na párky či po vzácné medaile, mohou doplnit příspěvky návštěvníků. „Vytvořili jsme webový portál, kde je možné nahrát svůj Střekov. Fotografie doplněné komentářem ihned v jedné místnosti promítneme on-line na stěnu. Jakmile se vloží, bude součástí výstavy,“ řekl dnes ČTK kurátor výstavy Martin Krsek. Muzeum chce tak dosáhnout 700 vyobrazení Střekova.

Hrad v pohraničí proslavil zejména německý malíř Richter. Kopie jeho díla Přívoz pod hradem Střekovem je v centru prostoru, jenž připomíná obrazovou galerii. Její perličkou je Máchův skicář. Přední představitel českého romantismu zachytil ve svém zápisníku mezi léty 1810 až 1836 na 90 hradů, mezi nimi je i kresba ruiny tyčící se nad řekou Labe.

Zvukovou kulisou výstavy je nahrávka opery Tannhäuser německého skladatele Richarda Wagnera, který na Ústecku během svého života pobýval. K napsání básně, jež se později stala podkladem pro libreto opery Tannhäuser, ho inspiroval právě Střekov. Podle ředitele muzea Václava Houfka se během pobytu na hradě projevila i Wagnerova romantická povaha. Protože mu scházelo hradní strašidlo, v noci se údajně zahalil do bílého prostěradla a takto maskován se proháněl po cimbuří.

Střekov nebýval součástí Ústí

Pohled na Střekov narušilo dílo, které je v současnosti už také památkou, a to Masarykova zdymadla. „Funkcionalistická stavba těžce zasáhla romantické duše, někteří umělci proto existenci díla zcela ignorovali,“ uvedl Krsek.

Přestože Střekov dnes neodmyslitelně patří k severočeské metropoli, nebyl vždy její součástí. „Střekov byla vesnice na opačném břehu Labe, kam bylo možné se až do stavby železničního mostu dostat pouze přívozem. Později byl prohlášen za město a po okupaci pohraničí jej do Ústí nad Labem vtělili v roce 1939 nacisté,“ upozornil Krsek.

Silueta romantické zříceniny byla ikonou průmyslového města do 90. let minulého století, kdy ji zastínil Mariánský most. Monumentální stavba naproti Mariánské skále stála Ústí tři čtvrtě miliardy korun. V roce 1999 byl most vybrán mezi deset nejkrásnějších staveb světové architektury 90. let, kde byl využit železobeton. V roce 2015 se dostal na zlatou minci.

Autor: