Dům z roku 1928, který nese oficiálně označení po někdejších majitelích Vila Stiassni, byl po desítky let bezpečným a diskrétním prostorem nejprve pro majitele, poté pro gestapo - a pak pro komunistické předáky. Ty po roce 1989 nahradili významní obchodníci, umělecké hvězdy a významné návštěvy Brna. Kdo měl štěstí, mohl mít v jejích zahradách například svatbu - pro ostatní ale zůstala zavřená za bytelným plotem.
Dnes se poprvé otevřela veřejnosti. Až do 14. srpna ji vždy v pracovních dnech od 10 do 16 hodin zpřístupňuje Národní památkový ústav. Ten se stal novým správcem budovy i sbírek v mnohamilionových hodnotách, které jsou její součástí. "Už od podzimu chceme uvnitř pořádat výstavy, ale využíváme první možnosti ji zpřístupnit," poznamenal ředitel brněnských památkářů Petr Kroupa.
Vládní vila nikdy vládě nepatřila - nechala si ji postavit rodina Stiassni, která ji však na začátku války opustila. Po válce se budova i s rozlehlým parkem, který zajišťoval obyvatelům diskrétnost, stala majetkem státu. Tehdy v ní také několik dnů bydlel a pracoval prezident Edvard Beneš a od té doby dostala svůj název. Po celé poválečné období luxusní interiéry sloužily pro smetánku včetně například Fidela Castra. Běžně se tam jídalo na stříbře a personál vzpomínal, jak hlídal hosty, aby jim vzácná vidlička neuvízla v kapse. Po roce 1989 v ní pak fungoval nejluxusnější brněnský hotel provozovaný brněnskými veletrhy. Nyní je objekt už tři roky prázdný a čeká na opravy.
Památkový ústav hodlá uvnitř společně s brněnskou fakultou architektury vytvořit Národní metodické centrum pro obnovu moderní architektury. Děkan fakulty Vladimír Šlapeta do vily zapůjčí i svou jedinečnou knihovnu, pro niž po desítky let nakupoval ze svého zajímavé knihy v cizině a získával pro ni originály děl slavných architektů. "Chceme, aby vznikl triumvirát brněnských vil ze stejného období, z nichž je každá v rozdílném stylu - kromě tohoto objektu i vily Tugendhat ve správě Muzea města Brna a Jurkovičovy vily v péči kolegů z Moravské galerie," dodala generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Luxus, ale i parkety pod socialistickými koberci
"Vládní" vila na Hroznové ulici 14 je dílem slavného architekta Ernsta Wiesnera, okolní park navrhl neméně známý Otto Eisler. Zvenčí strohý objekt se vyznačuje použitím luxusních materiálů v interiérech, byť například parkety nyní pokrývají "socialistické" koberce. Vystaveny jsou i kroniky se zápisy hostů. Ti nejslavnější však prý právě kvůli "diskrétnosti" vily chybějí. Hlavní pamětník, dlouholetý správce budovy, před několika lety zemřel.
