25. července 2006 12:27 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Za tebe platí Horník, říkají mi

Josef Polášek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Josef Polášek | foto: Hynek Glos, Lidové noviny

PRAHA  Hra Petra Čtvrtníčka Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit, se stala kultem. Mezi slovní přestřelkou zkorumpovaných fotbalových funkcionářů „vsunul svoji kopačku“ do té doby méně známý herec Josef Polášek, který vytvořil svéráznou postavu delegáta.

Na zahrádce před restaurací v Choceradech sedí jeden z tamních, popíjí pivo a má chuť se družit. „A co tady vlastně děláte? Že jste byli u Poláška? Já znám jednu Poláškovou z Davle, to je její brácha? Že herec? Ten, co hraje toho delegáta v Ivánkovi? Jo tenhle... Tak ten tu bydlí?“

Charakteristika vcelku výstižná. Přestože má za sebou herec Josef Polášek desítky „vážných“ rolí v brněnském HaDivadle, v pražském Divadle Na zábradlí a zahrál si v několika filmech, pro širší veřejnost se stal známým až díky dramatizaci odposlechů fotbalových funkcionářů Petra Čtvrtníčka Ivánku, kamaráde. Hra, ve které jsou věrně zachyceny debaty bývalého funkcionáře Viktorie Žižkov „Ivánka“ Horníka a někdejšího šéfa komise rozhodčích „Milánka“ Brabce díky DVD se záznamem vystoupení ze Slaného takřka zlidověla.

Poláškova postava bodrého moravského - a poněkud přitroublého fotbalového delegáta sice ve hře nemá takový prostor, ale Ivánku, kamaráde si bez ní lze jen stěží představit.

A hlášky o tom, že oni, delegáti, na „ty dva šašky, pány Štrtníčka a Lábusa“ taky něco mají, například to, že si sice říkají kamaráde, ale „já tam slyším 'pičo'“, se staly téměř kultovními, stejně jako Čtvrtníčkovy repliky typu: „Ty vole, vždyť já ten fotbal nedělám pro sebe.“

Pokračovat se bude ve vězení

Roli delegáta, kterou psal Poláškovi Petr Čtvrtníček podle svých slov přímo na tělo („začal jsem na jeho širokých moravských plecích, pokračoval s textem na hrudi a poslední dějství jsem dokončil na vnitřní straně stehna,“ vysvětluje ), se herec původem ze Zlína zřejmě jen tak nezbaví. V chystaném pokračování hry s názvem „Ivánku, kamaráde, za co?“ totiž bude mít Poláškova postava podle Čtvrtníčka ještě větší prostor.

Pokračování Ivánka se bude odehrávat ve vězení, „kde Ivánek s Milánkem za své fotbalové hříchy sedí na doživotí a ve třetím dějství k nim na celu přichází zmiňovaný delegát, který dostal provaz. A pak budou mít naši hrdinové spoustu času všecko si v jedné cele vyříkat,“ jak popisuje Čtvrtníček.

„Je to pěkný text, za pár dní s ním jdeme na zkušebnu,“ dodává s tím, že „na podzim se i s Jirkou Lábusem rozjedeme s naším Ivánkem na velké turné po českých a moravských nápravných ústavech. V jednom kriminále mají báječný divadelní kroužek, rád bych s nimi nastudoval i novou verzi Ivánka. Bude to, myslím, pro nás i pro mukly bohatý podzim.“

Josef PolášekCelebrita z benzinky
Poláška samého prý přitom vůbec nemrzí, že se zatím do širšího povědomí nezapsal jako hlavní hrdina úspěšného filmu či jako herec seriózních divadelních rolí, ale právě postavou nepříliš chytrého fotbalového delegáta.

„Někdo si proflákne ksicht na pracím prášku v nějaké blbé reklamě. Tak jestli já mám profláklý ksicht jako delegát, tak to je určitě docela dobré profláknutí. Nemrzí mě to. Jestli to lidi baví, tak je to v pořádku,“ říká na zahradě svého domu. Pak se přeci jen trochu zamyslí. „Také není špatné být proslavený jako herec seriózních rolí, postav. Příležitosti zatím mám i v tomto směru.“

Jak se ovšem shoduje i se svojí ženou Míšou (s níž se poznali už při studiích na JAMU v Brně, kde on studoval divadelní a ona hru na varhany na hudební fakultě a nyní se „na plný úvazek“ stará o jejich tři děti), v poslední době delegát jednoznačně vede.

„Já hodně dojíždím. Na benzinkách se mi často stává... tedy kdysi se mi stala taková konkrétní věc. Chtěl jsem zaplatit a pumpař říká: to si nechte (zdůrazní moravský přízvuk, který je v jeho řeči slyšet i normálně, zdaleka ne však tak výrazně, jako když hraje delegáta). Říkal jsem: jak nechte? A on s takovou vážnou tváří: nechte si to, já to nechcu. A ještě mluvil brněnsky. Já na to: ale já tady mám stojan sedmičku. A on: jsem si dělal prdel. Já myslel, že to zaplatí Horník za vás. Takže si ty peníze potom vzal. Bohužel,“ líčí se smíchem.

„Je pravda, že teď častěji cítím, že mě lidé poznávají, když jdu po městě. Ale nechci si nic namlouvat, proč se dívají.“

Minulý týden jsme jeli s Arnoštem (Goldflamem) z jednoho natáčení. V noci jsme se vraceli, zastavili jsme u benzinky a šli na záchod. Já jsem odcházel jako poslední a ten prodavač na mě gestikuloval. Já si říkal: aha, tak se mě asi bude ptát na toho delegáta, ale on říká: Prosím vás, že ona někde hrála? Že odněkud je, odkud já ji znám? Ptal se na nějakou paní, která s námi jela, ale vůbec nebyla herečka. A přitom tam byl i ten Arnošt...,“ kroutí hlavou Polášek.

Kvůli postavě delegáta se prý zatím nesetkal s negativní reakcí ani od skutečných fotbalových funkcionářů, ani od Brňanů, které v Ivánkovi paroduje. „Často ještě dohrávám v Brně a lidi, které tam potkávám, mi říkají, že se jim to líbí.“

Paradoxní také je, že ačkoli hraje fotbalového delegáta, Polášek kopanou příliš nesleduje. “ „Jsem totální fotbalový antitalent. Kdybych měl třeba někomu odpovědět na nějaké otázky z pravidel fotbalu, tak bych to asi ani nezvládl.

Muž, který havaroval s kombajnem
Přestože se jeho rodiče seznámili ve zlínském amatérském divadelním souboru, kde později hrál i Josef Polášek („měli jsme tam spoustu pohádek, moje oblíbený byly příběhy pana Pimpipána nebo tak nějak..“), k profesionálnímu herectví se dostal poměrně komplikovaně.

Původně totiž vystudoval střední průmyslovou školu, obor elektro, a ještě před nástupem na vojnu se rok živil i jako kombajnista. „Jednu sezonu jsem skutečně jezdil kombajnem. Někde u Dukovan. To ještě bylo za Československa, před revolucí, za bolševika. Rok jsem dělal v JZD jako elektrikář, jako údržbář a protože jsem měl papíry na traktor, se kterýma se mohlo jezdit i s kombajnem. Dokonce jsem s ním odjel na Slovensko, v takový tý romantický koloně, pomáhat při žních,“ líčí Polášek.

A kromě jiného se mu podařilo - ač se to zdá nemožné - s kombajnem havarovat tak, že ho postavil na předek. „Z prudkého kopečka jsem vymáčknul spojku. Drandil jsem si to dolů strništěm aspoň třicítkou. Najednou ta spojka křupla, kola se šprajcly a železný zadek se vymrštil do vzduchu.

Celé se to vztyčilo vzhůru a zůstalo stát jako plechový rytíř. Motor chcípnul, bylo ticho. Kam to spadne, říkám si, na střechu? To nepřežiju. Mignul jsem hlavou dozadu a znovu a ještě a ještě, s každým mignutím se kolos trošku naklonil v můj prospěch, až se konečně sesul na všechny čtyři. Domů jsem pak šel pěšky,“ popisuje Polášek na stránkách HaDivadla.

Amatérské divadlo hrál už tehdy, i později během vojny. „A říkal jsem si, že bych chtěl strávit většinu času tím, co mě baví - teda v divadle. Elektrika mě nebavila vůbec, ani ta práce,“ tvrdí. Jenže k tomu, aby začal herectví studovat, prý neměl dostatek odvahy, byť se v roce 1990 na brněnskou JAMU dostal hned napoprvé.

V jednom ročníku se Polášek potkal s Pavlem Liškou a Markem Danielem, o rok později nastoupil další dnes známý herec Tomáš Matonoha. „Byl to šikovný ročník. Pepa Polášek je příjemný, hodný, vstřícný, pokorný a dobře se s ním komunikuje. Také je trochu ztřeštěný, má výborné nápady a nebojí se je realizovat,“ popisuje Arnošt Goldflam, který tehdy se zmíněnými herci nacvičil Tři sestry.

Divadelní život s Liškou
Do Divadla Na zábradlí si v roce 2003 Poláška přivedl Jiří Pokorný, s nímž dřív působil v HaDivadle a který se v Praze stal uměleckým šéfem. „V tu dobu už jsem měl dva kluky a docela dobře se nám v tom Brně bydlelo. Na druhé straně jsem věděl, že, jak říkal i Arnošt Goldflam, je docela dobrý nebýt v jednom divadle déle než deset let. A Zábradlí, to byla pro mě i taková meta.

Pamatuji si dobu Petra Lébla, ale i po něm, kdy tam byly výborný věci,“ vysvětluje Polášek. Na Zábradlí se opět setkal s Pavlem Liškou. „S Pavlem mě vlastně spojuje celý můj herecký divadelní život.“ Kromě divadelního angažmá se Josef Polášek mihl také v několika reklamách (oblíbená byla třeba ta, kde říká dítěti, že na Štědrý den uvidí zlaté prasátko a za nimi pak stojí kanec) a filmech (například Divoké včely, Mistři, Doblba či Štěstí).

Na svoji první velkou filmovou roli zatím na rozdíl od kamaráda Pavla Lišky ještě čeká. „Teď v srpnu by měl slovenský režisér Mišo Krajňák točit film Poslední plavky. Čeká se na poslední granty, peníze. Měl bych tam být mimo jiné s Petrem „Čtvrtkem“. Ale asi se po nás nechce, abychom modelově stejně hráli jako v Ivánku..,, já mluvil brněnsky a on jako Horník,“ konstatuje herec, který tvrdí, že nikdy neměl ambice hrát Hamleta, ale spíš všechny své role s lehkostí podobné té, s jakou hrál Louis Armstrong na trubku a zpíval...

Přesto se Polášek možná dočká i filmu, ve kterém by ztvárnil hlavní roli. „Teď můj kamarád Honza Prušinovský napsal scénář. Je to ve fázi, kdy každých čtrnáct dní má novou verzi a diskutujeme o tom po telefonu, nebo se scházíme u piva. Zatím asi nemůžu prozradit název a realizace je také v nedohlednu,“ říká.

„Je to takovej chlápek, František, kterej žije v Praze. Rozvede se, tím rozvodem se mu začne měnit život, zápasí sám se sebou, se svými slabostmi, s tím, jak ho ta žena nechce. Nový partner jeho exmanželky je navíc pěkný debil. Aon nechápe, jak si někoho takového mohla najít. A my teď s Honzou Prušinovským řešíme, jestli je debil, nebo ne, nebo jestli je debil ten František. Přál bych Honzovi, aby mu to vyšlo. A přál bych to vlastně i sám sobě a své rodině.“

Lidovky.cz, Petr Kolář
Premium

Sedí s drahými mobily, dětem kupujeme kartáčky my, říká režisérka Výměny

Jana Rezková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kreativní producentka a režisérka Jana Rezková natáčí už patnáct let úspěšnou reality show Výměna manželek. Navštívila...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Vícenásobné matky nejsou divné. Jen se rozhodly mít víc dětí, než je běžné

velká rodina - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Průměrný počet narozených dětí na jednu matku v Česku sice vzrostl, pořád je však hluboko pod číslem dvě. My jsme našli...

Advantage Consulting, s.r.o.
STAVBYVEDOUCÍ S VÝJEZDY

Advantage Consulting, s.r.o.

nabízený plat: 35 000 - 40 000 Kč