23. ledna 2018 6:21 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Novinka v českém zdravotnictví. Dáme sbohem amalgámovým plombám. Co je nahradí?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Zubař (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zubař (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Zubní kazy trápí skoro všechny Čechy, dospělé i děti. Nemocný zub potřebuje ošetřit a poškozené místo nahradit výplní. Od letoška nejlevnější amalgámové výplně postupně opouštějí stomatologické ordinace. Co je nahradí?

Náhrada amalgámových zubních výplní za bílé u některých pacientů, to je letošní novinka v českém zdravotnictví. Od ledna 2018 hradí zdravotní pojišťovny všem dětem a mladistvým do 16 let a těhotným ženám zubní výplně z bílého skloionomerního cementu. Dospělým hradí zdravotní pojišťovny i nadále pouze výplně z míchaného amalgámu, který se připravuje přímo v ordinaci.

Od ledna 2019 by pak měl být všem plně hrazen dózovaný amalgám. Už dnes si mohou i dospělí pacienti, kteří se nechtějí spokojit s běžnými stříbřitými amalgámovými plombami, jež časem zešednou až zčernají, vybírat z dalších možností. Musí však při tom sáhnout do své peněženky. Pojišťovny jim hradí jen nezbytný základ.

Životní prostředí má přednost

Za změnou v úhradách zdravotních pojišťoven stojí rozhodnutí EU, která změnila předpisy pro používání rtuti zejména v průmyslu, ale také ve stomatologii. Cílem změny evropské legislativy je postupně ukončit používání rtuti v zubním amalgámu do roku 2030.

Čím opravit zkažený zub

Zdravotní pojišťovny plně hradí

Dospělým: Nedózovaný amalgám Slitina rtuti a dalších kovů, nejčastěji stříbra, cínu a mědi. Připravuje se až v ordinaci, při míchání se může rtuť odpařovat. Plomba je odolná a trvanlivá. Nepůsobí esteticky, protože původně stříbrné výplně zešednou až zčernají. Od ledna 2019 bude jeho používání zakázáno.

Dětem do 16 let a těhotným ženám: Skloinemerní cement Vzniká smísením fluorohlinitokřemičitého skla s vodným roztokem polyalkenoátové kyseliny. Výhodou je, že není nutné zasahovat do zdravé zubní tkáně, protože se na ni chemicky váže. Je však méně mechanicky odolný.

Příklady výplní, které si pacient zpravidla platí sám

Dózovaný amalgám Na rozdíl od nedózovaného amalgámu se plomba v ordinaci připravuje z materiálů v uzavřené kapsli, proto se neodpařuje rtuť. Výplň z něj je trvanlivá, zvládne i méně pečlivou dentální hygienu. Nevypadá hezky. Do roku 2030 má být jeho používání zakázáno. Cena jedné výplně se pohybuje ve stokorunách.

Samopolymerující výplně Levnější materiál s časově náročným zpracováním. Nedá se probarvit a leštit, zachytává se v něm pigment, a tak mění barvu. U předních zubů jej hradí zdravotní pojišťovny. Cena jedné výplně se pohybuje okolo tisíce korun.

Fotokompozitní výplně Směsi pryskyřice, keramiky a dalších materiálů, které tuhnou až po ozáření lampou. Materiál je méně odolný než amalgám, je však hezčí. Vyžaduje od pacienta dobrou dentální hygienu. Jedna výplň stojí od několika set do několika tisíc korun.

Inlaye a onlaye Náhrady části zubní korunky z keramiky nebo kompozitních pryskyřic, které se vytvářejí vyfrézováním pomocí 3D technologie. Neviditelně opraví část zubu. Jsou velmi odolné a trvanlivé. Náhrada části zubu vyjde na několik tisíc korun.

Problém s běžnými amalgámovými plombami není ani tak zdravotní, jako spíše ekologický. Rtuť, která je v nich obsažena, se totiž uvolňuje do životního prostředí třeba tehdy, když člověk zemře a jeho tělo je spáleno v krematoriu. Na druhé straně, pokud už v ústech máte amalgámové plomby a ty „drží“, aniž byste zaregistrovali jakékoliv potíže, nemusíte se bát. (Více o použití amalgámu ve stomatologii a jeho bezpečnosti najdete na následující straně.)

Rozhodnutí EU tedy není důvodem k tomu, aby pacienti narychlo měnili své amalgámové zubní výplně za jiné z odlišného materiálu. Amalgám se ve stomatologii používá více než 150 let, aniž by pro pacienty znamenal zdravotní riziko. I když není právě estetický, protože se barevně liší od okolí zubu, je poměrně trvanlivý a navíc snese i méně pečlivou zubní hygienu ze strany pacienta.

Nemluvě o tom, že pro řadu pacientů zůstává tou nejekonomičtější variantou, protože je hrazen zdravotními pojišťovnami. Jak uvádí Česká stomatologická komora, každý rok v Česku zubaři zhotoví 6,5 milionu amalgámových plomb. Zdravotní pojišťovny za ně zaplatí více než 1,5 miliardy korun.

„Pojišťovna hradí ošetření zubního kazu definitivní výplní nedózovaným amalgámem v celém rozsahu, bez ohledu na počet plošek výplně či případný počet drobných výplní na jednom zubu,“ říká Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Amalgám vydrží víc než bílé výplně

Za určitých podmínek už nyní pojišťovny hradí bílé plomby. Týká se to ale jen předních zubů, a to řezáků a špičáků. U všech ostatních zubů si nyní pacient buď zaplatí bílou plombu sám, nebo si nechá dát plombu amalgámovou.

Vybrat vhodný výplňový materiál přitom není úplně snadné. Záleží na věku a zdravotním stavu pacienta, jeho finančních možnostech a také na tom, jak dobře či špatně zvládá domácí péči o své zuby. Svou roli hraje i zkušenost a zručnost konkrétního zubního lékaře.

To vše dohromady rozhoduje také o trvanlivosti zubní výplně, tedy o tom, za jak dlouho bude pacient muset do zubařského křesla usednout znovu a opět absolvovat ošetření, které si často platí ze svého. Jistá rizika mají i bílé plomby, byť na první pohled nemusí být zřejmá. Nevydrží tolik jako amalgám, jejich zhotovení je náročné, což zvyšuje jejich cenu, a hlavně vyžadují dobrou dentální hygienu ze strany pacienta. A právě to je pro řadu lidí problém.

Zubní kazy totiž nevznikají jen tak, nýbrž jsou důsledkem špatné dentální hygieny, byť některá celková onemocnění jako například celiakie mohou mít na jejich vzniku určitý podíl. Ačkoli je zubní kaz jedním z vůbec nejčastějších onemocnění, řada lidí netuší, jak vlastně vzniká.

„Zubní kaz se vytváří nejprve na povrchu skloviny, tedy na odkrytém místě kořenu zubu. Vzniká působením škodlivin, které produkuje zubní povlak na povrchu zubu,“ vysvětluje Štefan Ihriský ze stomatologické ambulance Polikliniky AGEL v Italské ulici v Praze. „Nemůžeme tedy mluvit o genetické zátěži. Roli hraje spíše způsob a intervaly hygieny ústní dutiny každého pacienta,“ dodává.

Kvůli zubnímu kazu je nutné zničenou část zubu nahradit výplní, ať už z amalgámu, nebo jiného materiálu.

„Pokud má pacient například zubní kazy nebo parodontózu, je nutné vylepšit stav jeho dutiny ústní právě dentální hygienou ještě před ošetřením u lékaře. Lékař nemůže pracovat kvalitně na nových výplních, protetice a podobně, pokud jsou na zubech nečistoty,“ vysvětluje Dana Tichotová, dentální hygienistka, která působí v pražské ordinaci Arbes Dent.

A naopak, pokud už máte zuby ošetřené výplněmi, je potřeba se o ně starat i nadále, aby se dále nepoškodily. Péče dentální hygienistky má svůj význam i tehdy, když už člověkmá potíže a léčí se u zubaře. Dentální hygienistka pomocí různých přístrojů do maximální míry vyčistí plak, pigmentaci, odstraní zubní kámen i z míst, jež si pacient doma není schopen vyčistit.

„Nečistoty na zubech infikují měkké tkáně, dásně, které následně krvácejí, a pracovní pole je pro lékaře velmi problematické. Kdokonalému zdraví dutiny ústní vede tedy jediná správná cesta, nejdříve dentální hygiena, následně zubní lékař,“ říká dentální hygienistka Tichotová.

Zubní kazy nepodceňujte

Tvorbou zubního kazu jsou ohroženi dospělí i děti. „Je vhodné brát na dentální hygienu malé děti s sebou, aby se seznámily s prostředím ordinace a viděly, že rodičům se na křesle neubližuje,“ radí Tichonová.

Ani u mléčného chrupu se nevyplácí spoléhat se na to, že jde jen o zuby dočasné. „Neopravený zub dítě bolí, nechce na něj kousat potravu a pro bolest je náročné zuby čistit. Zásadní je riziko poškození vyvíjejících se stálých zubů, které leží mezi kořeny mléčných stoliček a za kořeny mléčných řezáků,“ upozorňuje Jana Vašáková, specialistka na dětskou stomatologii, jež působí na Stomatologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Když není zubní kaz správně ošetřen, hrozí člověku mnoho nepříjemných důsledků. Kazivý proces oslabuje korunku zubu a ta se potommůže odlomit například při jídle. Kazivá dutina se tak postupně zvětšuje a stav zubu zhoršuje. Výsledkem je citlivost, bolest, a pokud ani tehdy není zahájena léčba, zubní kaz a infekce se dostane přes zubní dřeň do čelisti a následně do celého organismu.

LUDMILA HAMPLOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce
  • 3Diskuse

Najdete na Lidovky.cz