11. prosince 2018 5:25 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Chemie namířená proti nám. Nejcitlivější jsou děti

Léky (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Léky (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Některými nemocemi nyní trpí lidstvo častěji. Zdá se, že k tomu přispívají některé chemické látky, kterých máme ve svém okolí stále víc a jež mění náš organismus. K horšímu.

Tělo člověka je úžasný systém. Jsou v něm orgány, které jsou vzájemně propojeny, skládají se z velkého počtu buněk. Tyto buňky řídí nervová soustava prostřednictvím neuronů a hormonální soustava pomocí hormonů. Hormony ovlivňují náš růst, vývoj pohlavních znaků, vstřebávání potřebných látek, překonávání stresu a mnoho dalších funkcí. Vylučují se ze žláz s vnitřní sekrecí, které společně tvoří takzvaný endokrinní systém. Pocit dokonalosti však narušují nové poznatky. V posledních desetiletích vědci zjišťují, že u řady organismů bývá tento přirozený systém narušen působením „nepřátelských“ látek, takzvaných endokrinních disruptorů. 

„To vede ke škodlivým účinkům přímo v těle a může být postiženo i potomstvo. Účinky se mohou projevit i po dlouhé době, a dokonce i tehdy, když na organismus endokrinní disruptory už nepůsobí,“ říká docentka ekotoxikologie Klára Hilscherová z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k řadě faktorů, které ovlivňují náš zdravotní stav, není snadné jednoznačně prokázat dopady endokrinní disrupce v lidské populaci. Mnoho důkazů jejího vlivu ale máme z účinků u jiných organismů, které mají endokrinní systém velmi blízký člověku. Je tedy opodstatněná obava, že u lidí mohou tyto látky působit stejně.

Nejcitlivější je plod a kojenci

Vědci dnes poukazují na nárůst výskytu řady nemocí souvisejících s endokrinním systémem u lidí. Nedá se vysvětlit pouze genetickými faktory nebo životním stylem. „U chlapců a mužů se hovoří o klesající kvalitě spermatu, zvýšeném výskytu chorob pohlavních orgánů včetně rakoviny varlat a prostaty. U dívek a žen je to časná puberta, nádory prsu a vaječníků. Endokrinní disruptory také mohou přispívat k rychlému nárůstu cukrovky, obezity nebo onemocnění štítné žlázy,“ popisuje docentka Hilscherová. 

Mezi dalšími riziky, o nichž se hovoří v souvislosti s endokrinní disrupcí, jsou neurologické a imunitní problémy, například narušení psychomotorického vývoje u dětí, autoimunitní onemocnění či alergie. Pravděpodobnost škodlivých účinků se podle Kláry Hilscherové zvyšuje při dlouhodobějším působení těchto látek a při jejich působení v období zvýšené citlivosti, zejména v dětství. Nejcitlivější pak může být plod a kojenci. Živé organismy se totiž snaží škodlivin v těle zbavit, u kojících matek se tak některé dostávají právě do mateřského mléka. 

Jak se vyhnout potenciálně nebezpečným látkám

  • Používejte potraviny z ekologického zemědělství, případně vlastních z zdrojů, snížíte své vystavení pesticidům a herbicidům. 
  • Omývejte důkladně ovoce a zeleninu před jejich konzumací. Jezte méně tučných živočišných výrobků, protože řada endokrinních disruptorů se kumuluje v tucích. 
  • Neohřívejte potraviny v plastových obalech, které k tomu nejsou určeny.
  • Používejte plastové výrobky jen podle pokynů výrobce. 
  • Minimalizujte používání chemických čisticích prostředků, používejte přírodní čisticí prostředky. 
  • Dávejte přednost výrobkům z přírodních materiálů.
  • Vyhněte se nadužívání kosmetiky. 
  • Pravidelně vysávejte a větrejte, domácí prach bývá zdrojem rizikových látek hlavně pro batolata. Nespalujte v domácích topeništích ani na otevřeném ohni nevhodné materiály (plasty, mokré dřevo, oleje, textil…).

Když tedy dojde k nepřátelskému útoku na náš hormonální systém, může být ohrožen lidský přirozený vývoj, růst, metabolismus, imunita, chování či reprodukce. Navíc endokrinní disrupce zvyšuje citlivost k různým onemocněním v průběhu života. 

„Největší nebezpečí je to, že se účinky některých látek mohou projevit, i když na organismus působí ve velmi malých dávkách. Mohou být také opožděné. Vliv působení disruptorů během dětství se může projevit až v dospělosti,“ líčí docentka Hilscherová. 

Problém s látkami, které narušují hormonální rovnováhu, se týká asi celého světa. Zatížení prostředí a vliv na živé organismy – tedy i na lidi – je ale podle Kláry Hilscherové vyšší tam, kde se tyto látky používají víc nebo se jich víc dostává do prostředí. „Například v některých afrických či asijských zemích s méně rozvinutou ekonomikou působí na obyvatelstvo více pesticidy či látky z otevřeného spalování biomasy a různých odpadů včetně elektroodpadu. Ty také patří mezi endokrinní disruptory,“ upozorňuje Klára Hilscherová.

Plasty, zelenina, ovoce…

Kde „nepřátele hormonů“ najdeme? Podle docentky Hilscherové neexistuje žádný definitivní seznam endokrinních disruptorů. Evropská komise ale sestavila dokument, ve kterém jsou zahrnuty látky, u nichž byla prokázána endokrinní disrupce alespoň v jednom organismu. 

„Patří tam například látky z plastů, jako jsou ftaláty či bisfenol A. S těmi se může člověk setkat v řadě běžných produktů, včetně obalových materiálů, různých plastových výrobků, sportovního vybavení, podlahových krytin či koupelnových závěsů. 

Jsou tam také pesticidy, které se používají při ochraně zeleniny a ovoce proti škůdcům, či průmyslové látky jako polychlorované a polybromované bifenyly. Ty byly dříve hojně používány do nátěrových hmot či náplní kondenzátorů a transformátorů, a i když už je používání těch prvně jmenovaných dlouhou dobu zakázáno, kvůli své stabilitě se stále vyskytují ve všech složkách prostředí,“ líčí ekotoxikoložka Klára Hilscherová.

Nechtěný útok

Útok na naše hormony nepřišel z čistého nebe. Člověk ho pečlivě připravoval s rozvojem chemického průmyslu ve 20. století. Nevěděl ovšem, co vlastně dělá, a hlavně že časem nejvíc poškodí sám sebe. Rozvoj průmyslu je totiž spojen se zvýšeným uvolňováním chemických látek do životního prostředí. A teprve po mnoha desetiletích masivního používání různé chemie byla prokázána schopnost některých látek narušovat hormonální systém. 

„Zvýšené riziko spojené s endokrinní disrupcí skutečně souvisí hlavně s mohutným rozvojem používání chemických látek v nejrůznějších lidských činnostech v posledních desetiletích. Ke zvýšenému zatížení prostředí nežádoucími polutanty dochází také například při spalování nevhodných materiálů, uvolňují se také z dopravy, z odpadů a odpadních vod,“ konstatuje docentka Hilscherová. Ovlivňovat endokrinní regulaci ale mohou i některé látky přírodního původu, třeba fytoestrogeny, jichž se využívá i v některých léčivech.

Jak neřešit jenom následky

Aby si lidé nadále nepodřezávali větev, na které sami sedí, snaží se vyspělé státy škodlivé látky alespoň vědomě nevyvíjet, případně jejich výrobu zakazovat. Jenže všude na světě jsou společnosti, které se omezením a zákazům vyhýbají. Ideální by pochopitelně bylo nebezpečné výrobky rozpoznat včas, ještě než se dostanou do výroby. Proto se dnes hledají cesty, jak zjistit škodlivé působení na endokrinní systém a rizika poškození lidského zdraví. Pomáhá při tom i zmiňované Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí. 

V devadesátých letech se totiž město Brno zapojilo do celoevropské studie rodičů a dětí ELSPAC a generace dětí narozených v Brně v letech 1991 až 1992 byla sledována od těhotenství matky až do své dospělosti. Rodiče vyplňovali po dvacet let podrobné dotazníky o své rodině, způsobu života, událostech, stresech i zdravotním stavu. Dnes si vědci tyto sedmadvacetileté Brňany zvou znovu, aby hodnotili, jak se mladým lidem ze studie daří, jaký je jejich zdravotní stav a fyzická kondice. Současně probíhá nová studie CELSPAC zaměřená na novorozence a jejich matky.