Při umělém oplodnění nehraje věk muže velkou roli. Stačí jen jedna spermie

Na kliniky reprodukční medicíny se v tuzemsku ročně obrátí s žádostí o pomoc přibližně 15 000 párů, kterým se nedaří počít dítě přirozenou cestou. „Z toho za třicet procent neplodnosti mohou muži, za třicet procent ženy a za třicet až čtyřicet procent oba. Ale v případě žen není hlavním důvodem zdravotní problém, ale jejich věk. Jsou ‚staré‘ a snaží se o otěhotnění pozdě,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel z brněnské kliniky Reprofi International a zároveň vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce.

V současné době je odkládání těhotenství do vyššího věku hlavní důvod, proč se ženy obrací na kliniky asistované reprodukce. S tím souvisí stárnutí vajíček, jejichž kvalita klesá, proto je početí přirozenou cestou se vzrůstajícím věkem obtížnější. V roce 2020 se průměrný věk prvorodiček v Česku pohyboval okolo 28 let.

Není však výjimkou, že se na kliniky obracejí ženy od 40 let výše a snaží se o své první dítě. „Průměrný věk našich klientek je 39 let. A to je hodně. Nicméně tento trend je celoevropský, všude se potýkají s tím, že věk žen narůstá,“ potvrzuje Pavel Otevřel.

Mezi další důvody ženské neplodnosti patří poruchy ovulace, syndrom polycystických vaječníků, neprůchodnost vejcovodů či endymetrióza, což je onemocnění, kdy se částečky výstelky dělohy zachytí mimo dělohu a ukládají se v pánvi, ve vejcovodech, vaječnících nebo v močovém měchýři. To se může projevit srůsty či cystami. Některým párům se také může stát, že imunitní systém jednoho z partnerů může útočit proti pohlavním buňkám toho druhého.

Jsou muži více neplodní?

U mužů je to jinak. Věk u nich nehraje až takovou roli. Největší potíž u nich bývá nedostatek kvalitních spermií a jejich horší pohyblivost, ale neznamená to, že by byli současní muži méně plodní než jejich předci.

„U mužů to není tak jednoduché. Nedá se jednoznačně říct, zda plodnost klesá, jestli mají opravdu horší spermie než muži před šedesáti lety. Mluví se o zhoršené pohyblivosti spermií v souvislosti s přehříváním, stresem, ale i přemírou plastů především ve stravě. To vše může mít na pohyblivost, výjimečně i na koncentraci spermií v ejakulátu vliv. Nicméně i muž s horším spermiogramem může dítě počít přirozenou cestou,“ vysvětluje Otevřel.

V současné době je považován za normální spermiogram, v němž je 15 milionů spermií na jeden mililitr ejakulátu. Pokud je počet nižší, jedná se o patologický jev a s přirozeným otěhotněním již může být problém. Ale nemusí.

Jakmile je ale v mililitru jen jeden milion spermií, je už šance téměř nulová. Největší množství spermií totiž při sexuálním aktu skončí v pochvě a k vajíčku se dostane jen mizivé procento.

„Zatímco v běžném ejakulátu je 300 milionů spermií, tak i když většina zůstane na cestě, stále jich je dost, které se k vajíčku mohou dostat. Pokud jich má muž ale mnohonásobně méně, šance strmě klesá,“ říká lékař Otevřel.

Jedna spermie stačí

A proč jsou v ejakulátu stovky milionu spermií, když k oplodnění je potřeba jen jedna? „Nevíme, proč to tak je, to je příroda. Každopádně z těch mnoha milionů je poměrně vysoké procento spermií vadných. U každého muže, i u zdravého, to tak je,“ uvádí Pavel Otevřel.

Přesto, i když se jedná o takto „neefektivní továrnu“, stále zbývá dostatečný počet zdravých samčích pohlavních buněk pro to, aby bez problémů oplodnil vajíčko.

Ti, kdo mají zdravých spermií málo, zpravidla končí na klinikách asistované reprodukce, kde jim k oplodnění vajíčka stačí jedna kvalitní spermie. „Měl jsem na klinice muže, který měl doslova dvě spermie, a má dvě děti,“ usmívá se Otevřel.

Pak ale existují páry, kde je objektivně v pořádku žena i muž, ale počít dítě se nedaří. Říká se tomu idiopatická neboli nevysvětlitelná sterilita.

Její příčinou mohou být nějaké odchylky v reprodukčním systému některého z partnerů, které současná medicína nedokáže odhalit.

Těchto případů je okolo pěti až patnácti procent. Pokud je ženě do 30 let, pak jim lékaři většinou doporučí, aby to ještě další rok zkoušeli. A až teprve pak šli na umělé oplodnění. Pokud je ale ženě již 37 nebo 38 let, pak není na co čekat.

„Žena už nemůže ztratit další, možná klíčový rok pro to, porodit zdravé dítě. A také je potřeba hledět na to, že pojišťovny hradí IVF jen do 39. narozenin, od nového roku do 40. narozenin věku ženy. Tedy nejrychlejší cesta k dítěti je v jejím případě IVF. A tato skupina žen tvoří největší část naší klientely,“ doplňuje lékař Otevřel.