Jak přežít cestu letadlem

Mezi nejčastější zdravotní potíže během letu patří zalehnutí uší, pocit tlaku, krátkodobá píchavá bolest, praskání, vzácně i lehká nestabilita. Dochází k tomu kvůli poruše ventilačního mechanismu sluchové trubice způsobené náhlou změnou tlaku v kabině. Nic z toho ale není nebezpečné a těmto potížím lze předejít žvýkáním či cucáním bonbonu. 

Horší průběh mohou pociťovat děti s velkou nosní mandlí nebo lidé se zánětem nosohltanu či katarem sluchové trubice. U některých z nich pak může vzniknout i akutní zánět středouší. „Pokud máte rýmu, ošetřete si před vzletem nos aktivním nosním sprejem,“ radí doktorka Maja Stříteská, která spolupracuje s portálem lekari-online.cz.

K prasknutí ušního bubínku může dojít jen při náhlém a extrémním poklesu tlaku v kabině.

Ohluchnutí během letu podle lékařů prakticky nehrozí. „Muselo by dojít ke krvácení v oblasti vnitřního ucha nebo v mozku v oblasti sluchové dráhy nebo do sluchového centra ve spánkovém laloku mozku. To je ale vzácné,“ říká Pavol Jablonický, primář ORL Fakultní nemocnice Motol.

S rozedmou plic letadlem raději necestujte
Kromě zalehnutí uší si lidé velmi často stěžují i na bolesti hlavy. „Vyskytují se zejména u osob, které mají sklony k bolestem hlavy různého typu i za jiných okolností – hlavně migrény, tenzní bolesti hlavy a bolesti od poruchy hybnosti krční páteře,“ vypočítává Jiří Klempíř z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Dodává, že k závažným neurologickým komplikacím dochází jen opravdu výjimečně.

Vzácná je bolest hlavy spojená se sníženou koncentrací kyslíku ve vzduchu a poklesem atmosférického tlaku – tzv. výšková nemoc. Raritní je podle Klempíře také dekompresní nemoc, která může postihnout toho, kdo se potápěl několik hodin před odletem.

Při letu vás mohou začít také bolet zuby, a to v případě, že máte pod výplní zubu malou dutinku vyplněnou plynem. „Pokles tlaku v okolním prostředí vede k rozpínání plynu a následnému bolestivému dráždění zubu,“ vysvětluje Klempíř. Během letu dochází také k rozpětí vzduchu v tělních dutinách. U lidí, kteří trpí rozedmou plic, může podle Jaromíra Musila, přednosty Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice Motol, dojít až k prasknutí plíce. Dodává proto, že lidé s touto diagnózou by letadlem cestovat neměli.

Velmi nebezpečná je také žilní trombóza. „Riziko jejího vzniku v letadle je způsobeno dehydratací a snížením pohybu. Zvyšuje se při letu delším než pět hodin,“ říká internista Jaromír Chlumský z Fakultní nemocnice Motol.

Trombóza život neohrožuje
Trombóza hrozí především lidem s vrozeným sklonem ke zvýšenému srážení krve, lidem po chirurgických výkonech zvláště v oblasti pánve či nosných kloubů dolních končetin a také těhotným ženám hlavně ve třetím trimestru gravidity.

V tomto stupni těhotenství se totiž obecně zhoršuje odtok krve z dolních končetin. Nikdy však nebylo prokázáno, že by létání mohlo souviset s rizikem potratu, předčasného porodu nebo vrozených vad dítěte nebo že by létání zvyšovalo riziko vzniku rakoviny prsu.
 
Riziko trombózy se však zvyšuje u žen užívajících perorální (ústy podávanou) antikoncepci. Více ohrožené jsou přitom kuřačky. „Trombóza vzniká většinou během několika hodin. Projevuje se bolestivým otokem postižené končetiny, často se změnou barvy,“ říká Miroslav Chochola z kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice.

Trombóza sama o sobě život neohrožuje. Nebezpečný je okamžik, kdy cestující po přistání vstane a vystupuje, protože tehdy nejvíce hrozí utržení trombu a jeho embolizace do plicních tepen s možným následkem smrti. Plicní embolie se projeví dušností, bolestí na hrudi a kašlem.

„U nemocných s trombózou a zároveň s vrozeným defektem v srdci se může vzácně objevit kromě plicní embolie i srdeční infarkt nebo mozková mrtvice,“ doplňuje Chlumský.

Prevencí proti trombóze je dostatečný přísun tekutin před letem a během letu. Dostatečný přísun tekutin pomáhá snížit hustotu krve a tím i sklon k jejímu srážení. Vyhýbejte se ale tvrdému alkoholu a nápojům obsahujícím kofein, které odvodňují. Při cestě letadlem pravidelně pohybujte prsty i celýma nohama. Ohýbejte nohy v kolenou, kružte kotníky, skrčujte prsty a protahujte lýtka přitahováním špiček. Každé dvě hodiny se zkuste projít, nejlépe střídavou chůzí po špičkách, plných chodidlech a patách.

Aspirin proti žilní trombóze nefunguje
Ačkoli mnoho lékařů také doporučuje užívat několik dní před letem a asi dva dny po letu léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou, podle Chocholy to nepomůže: „Kyselina acetylsalicylová v žilním řečišti nefunguje, je účinná pouze jako prevence trombózy v tepenném řečišti. Prevence žilní trombózy spočívá v bandáži končetin, dostatečném pohybu a podání látky typu heparin.“