Podaří se podle vás někdy najít účinný lék na rakovinu, nebo ještě lépe jí předcházet?
Je chybou přemýšlet o léku na rakovinu, protože to není jedna nemoc. Jsou to možná dvě nebo tři stovky různých nemocí, které fungují rozdílně. Takže si myslím, že postupně získáme léky na některé typy rakoviny, a časem se budou zlepšovat. Ale musí to zahrnovat i prevenci. Rakovinu považujeme za tzv. somatickou genetickou chorobu. Je způsobená poškozením genů, které můžete zdědit od rodičů, nebo k němu může docházet vlivem vnějšího prostředí, ale také k němu může dojít úplně náhodou, kdykoliv se buňky dělí. Vnější vlivy můžeme omezit tím, že se budeme vyhýbat kouření nebo nadměrnému slunečnímu záření. Do jisté míry může pomoci také zdravá strava, i když se vědci úplně neshodnou, co bychom měli jíst a co ne.
Co říkáte na dnešní trendy v biomedicíně, jako jsou genetické modifikace nebo kmenové buňky? Kde je hranice mezi tím, kde končí experiment a začíná hraní si na boha?
Je to složité. Jak stále lépe rozumíme tomu, jak pracují geny, přicházíme také na to, jak je řídit. Fungování našeho těla ovlivňujeme už dlouho, vlastně pokaždé, když si vezmeme nějaký lék. Ale na úrovni genů je to závažnější, protože máte možnost případné změny přenášet z jedné generace na druhou.
Je proto důležité, aby vědci, jako jsem já, mluvili s veřejností i s politiky o problémech, které z toho plynou. Není jasná hranice, co je správné a co je špatné. Ale neměli bychom tyto věci zavrhovat, protože řada lidí trpí nemocemi, proti nimž mohou zmíněné techniky pomoci. V opačném případě odsoudíme řadu lidí k tomu, aby jimi nadále trpěli. Možná si hrajeme na boha, ale možná pomůžeme mnoha lidem. Je proto nutné najít rovnováhu a diskutovat o tom, co je pro naši společnost správné.
Platí to i o geneticky modifikovaných plodinách, které u řady lidí vzbuzují obavy?
Zatím jsem neviděl jediný silný argument proti jejich využití. Záleží jen na tom, jestli rostlina nebo zvíře, které jíte, jsou bezpečné, nikoliv na tom, jakým způsobem vznikly. Nebezpečné potraviny mohou vzniknout i konvenčním způsobem. Neziskové organizace, které geneticky modifikované organismy (GMO) kritizují, podle mě odvádějí špatnou práci. Ve skutečnosti bojují proti velkým korporacím, které s GMO obchodují, ale to je úplně jiná otázka, neměly by napadat samotnou technologii. Tím to celé jenom zkomplikovaly.
Dokážeme podle vás někdy vytvořit umělý život? Měli bychom se o to vůbec pokoušet?
Někteří lidé tvrdí, že už to dokázali, například Craig Venter, ale to samozřejmě není tak docela pravda – zatím jen syntetizoval genetický kód, což není zase tak těžké. Vytvořit živou buňku v celé její složitosti je mnohem náročnější. A upřímně – proč bychom se s tím měli obtěžovat? Buňky už tu máme, můžeme je výrazně modifikovat a zjednodušit. To je mnohem rozumnější postup, i když z filozofického hlediska možná ne tak velkolepý.