Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Naděje pro budoucí diabetiky: ‚přeprogramování‘ buněk ve slinivce

Zdraví

  9:20
PRAHA - V Česku žije asi milion lidí, kteří trpí cukrovkou, mnozí potřebují pravidelné dávky inzulinu. V budoucnu by jim mohlo pomoci „přeprogramování“ buněk ve slinivce.
Ilustrační foto

Ilustrační foto foto: Shutterstock

Celé roky se cukrovka nemusí nijak projevit. Vůbec nebolí, a přesto nakonec zabíjí. I tak ale patří k jedné z nejpodceňovanějších chorob vůbec, byť se týká zhruba každého desátého z nás. Diabetes druhého typu bez odpovídající léčby doslova ničí život. Často se také diabetici o své nemoci dozvědí pozdě. Třeba až když se u nich rozvinou závažné komplikace, jako je srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.

V porovnání se zdravými lidmi diabetici prodělají infarkt třikrát častěji a mrtvici dokonce čtyřikrát častěji. Za pár let možná ale půjde diabetes zastavit nebo dokonce jeho rozvoji úplně předejít. A to díky práci vědce Tomáše Koblase z Institutu experimentální medicíny (IKEM) v Praze a zároveň držitele ocenění Neuron Impuls.

Beta-buňky vyrábějí inzulin

Cukrovkou označujeme onemocnění, při němž lidský organismus není schopen udržet normální koncentraci cukru v krvi. Výsledkem je vyšší hladina cukru, která vede k poškození cév, nervů a dalších tkání. Základní rozdělení je na diabetes 1. typu, kdy tělo nedokáže samo vyrábět hormon inzulin, a diabetes 2. typu, kdy tělo sice inzulin produkuje, ale už na něj není schopné správně reagovat. Hormon inzulin pak v těle produkují specializované buňky slinivky, které se nazývají beta-buňky.

Jedním z faktorů, který se podílí na vzniku a rozvoji diabetu 2. typu, je stav označovaný jako inzulinová rezistence, kdy má většina buněk v těle sníženou citlivost na inzulin a není schopna efektivně vstřebávat glukózu z krve.

„Kvůli tomu se zvyšují nároky na tvorbu inzulinu beta-buňkami. Pokud tento stav trvá dlouhodobě, po dobu několik let nebo dokonce desítek let, beta-buňky jsou výrazně přetěžovány, postupně vyčerpány, až nakonec odumřou,“ vysvětluje Tomáš Koblas.

Právě výzkum těchto buněk a jejich možné využití v léčbě i prevenci je hlavní náplní jeho práce. „Jedním z projektů, kterým se zabýváme, je nalezení způsobu, jak výrazným způsobem vyvolat množení nebo dělení beta-buněk,“ dodává vědec s tím, že tyto buňky se „samy o sobě“ nedělí.

Týmu Tomáše Koblase se podařilo objevit způsob jak beta-buňku „obelstít“. „Tím, že do ní vneseme několik molekul obsahujících genetickou informaci, která buňce řekne, aby se rozdělila, jsme schopni spustit proces buněčného dělení,“ popisuje. Nadějná je možnost namnožení beta-buněk, které člověku zbývají, ještě před tím, než o všechny kvůli diabetu přijde. Také by mohlo být možné namnožit uměle připravené beta-buňky anebo beta-buňky získané od dárců.

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Mohlo by vás zajímat