Unikátní zákrok byl výsledkem programu "umělého srdce", přesněji mechanické srdeční podpory. Ta je určena pro pacienty, pro které právě vhodné srdce není k dispozici, jako přechodná podpora do transplantace. Nasazuje se dřív, když je pacient ještě v relativně dobrém stavu, s darovaným srdcem se pak lépe zotaví.
"Prvního pacienta jsme dávali na umělé srdce v opravdu těžkém stavu, měl před sebou ne dny, ale jen hodiny života, jak se na něj pamatuju. Srdíčka od dárce se dočkal, žil s ním pak ještě více než rok, než dostal zápal plic a na něj umřel," řekl profesor Pikr. Jeho druhý pacient, který se díky přístroji dočkal transplantace, žije s orgánem od dárce už deset let.
ČTĚTE TAKÉ: |
Přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) profesor Jan Pirk voperoval během deseti let celkem 274 umělých srdcí. Z toho bylo 160 dlouhodobých a 114 krátkodobých.
Program mechanických podpor rozvíjí od ledna 2009 také brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Celkem pracoviště použilo mechanickou podporu u 41 pacientů, a to u 26 dlouhodobou a u 15 krátkodobou. Nejdelší použití bylo 558 dnů, pak podstoupil transplantaci.
IKEM spolupracuje s americkými vědci na vývoji modelu
Mechanické srdce obvykle slouží k podpoře levé komory, která častěji selhává. Na rozdíl od prvních modelů je zařízení všito do pacienta, ven vede jen kabel spojující ho s baterií. IKEM se podílí s americkými vědci na vývoji modelu, který bude menší a bude se snáze implantovat.
Pacienti by ho mohli dostat už letos. Do pěti let by se mohly implantovat podpory, kdy z pacienta žádné kabely nepovedou a baterie se bude dobíjet přes kůži. Vizí budoucnosti je srdce z polymerů a organických tkání, které by regulovalo tlak a tep pomocí elektronických senzorů.