Neděle 6. října 2024, svátek má Hanuš
130 let

Lidovky.cz

Psychogynekoložka o neplodnosti a nemocech, za které si můžeme sami (1. část)

Zdraví

  7:00
Lékařka Helena Máslová o škodlivosti antikoncepce a dlouhé školní docházky, o námluvách jako nejdůležitější životní fázi a o tom, proč možná neplatí, že díky vědě budeme zdravější. Přečtěte si celý rozhovor, který vyšel v magazínu Pátek Lidových novin.

Psychogynekoložka Helena Máslová foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Doktorka Máslová vystudovala lékařství a má za sebou kariéru gynekoložky, kterou v nemocnici pro její názory na antikoncepci a rutinně prováděné porody přesouvali přes internu až na léčebnu dlouhodobě nemocných. O několik let později založila Centrum psychosomatické péče, kam za ní přichází stále více žen kvůli poruchám menstruace, neplodnosti nebo proto, že se jim nedaří v životě najít své místo.

LN Na konferenci TEDxBrno jste vystoupila s tématem plodnosti. Mělo to velký ohlas. Jak jsou na tom tedy ženy s neplodností?
Je tu hrozivá epidemie neplodnosti. Je to známka ztráty vitality populace. Mám hodně pacientek, trápících se poruchou plodnosti a přibývá jich. Neplodnost je přesný příklad civilizační choroby, která nemá jednoduché řešení – stejně jako rakovina, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby. Málo se při nich zdůrazňuje, co je příčinou. Na neplodnost, stejně jako na infarkt, si člověk připravuje tělo deset patnáct let dopředu. Neplodnost je podobně jako rakovina známkou nemoci nikoliv jednotlivce, ale společnosti - tedy většího organismu, jehož je jednotlivec součástí. O tom se málo mluví. Některá společnost je více nemocná, jiná méně. Česká společnost patří v Evropě k těm více nemocným.

PSALI JSME:

LN Znamená to, že si za to můžeme sami?
Existuje velice nenápadný graf, který jsem se učila ještě na škole. Ten říká, co patří mezi faktory, které ovlivňují zdraví jednotlivce. Popíšu vám ho. Z deseti až patnácti procent je to genetika, z deseti až dvaceti procent je to zdravotní péče a u toho bych udělala vykřičník, protože řada lidí si myslí, že to, jestli jsou zdraví, nebo nemocní, závisí jen na tom, jestli chodí k doktorovi, nebo nechodí. Třicet procent zabírá životní prostředí, tedy vlivy, které na nás působí. Celých padesát procent dělá životní styl člověka. To znamená, že minimálně polovinu můžeme ovlivnit. A pokud budeme moci ovlivnit i životní prostředí, tak můžeme ovlivnit většinu faktorů, které rozhodují o tom, zda onemocníme. Za to si můžeme sami. Úplně směšné mi připadá považovat za primární prevenci vzniku karcinomu prsu pravidelné prohlídky u lékaře, mamografické vyšetření nebo dokonce životní pojištění. Nikde nezazní, že preventivně funguje jen dlouhodobé kojení.

LN Jak tedy ženy dojdou až ke své neplodnosti?
Teď jsem hodně seděla u počítače, zanedbávala péči o tělo, a bolí mě krční páteř. Když teď půjdu k lékaři, dostanu injekci proti bolesti, jejíž vedlejší účinek je zhoršení funkce ledvin, a pošle mě na rehabilitaci, na kterou nebudu mít čas. Přitom mnohem lepší by bylo, kdybych žila tak, abych si bolest v krční páteři vůbec nezpůsobila. A stejné je to s neplodností. Je to věc, ve které se protne několik nepříznivých faktorů – a odpověď organismu je: „Ty ne, ty se reprodukovat nebudeš, nejsi vhodný kus ve stádu k reprodukci.“ Aby se žena dostala do takového stadia, muselo se přihodit několik věcí. Neměla úplně v pořádku kosterněsvalový korzet, což znamená, že od šesti let seděla ve škole a učila se, tělocvik měla jednou týdně, do školy jezdila metrem nebo tramvají, kde zase seděla. Odcházela i přicházela domů za tmy, což znamená minimum pobytu venku a nedostatek vitaminu D. K tomu si připočtěme vliv hormonálních disruptorů, které jsou běžně v dostupných látkách a s nimiž jsme v kontaktu, tedy plasty, kosmetika, pitná voda balená i kohoutková, obaly CD a DVD, plechovky s nápoji, obaly na potraviny, teflonové pánve. V podezření jsou účtenky ze supermarketů, atd. Jde o skupinu látek označovaných EDC neboli látek, které mohou narušit činnost endokrinní soustavy. Žena se ještě k tomu vystaví vlivu hormonální antikoncepce v kritickém věku, kdy dozrává její plodnost.

Co je to psychosomatika?

Termín psychosomatika je složením řeckých slov psýché (duše) a soma (tělo). Obor, který se začal rozvíjet od 70. let 20. století, zkoumá vztahy mezi duší a tělem, tedy jaký vliv mají psychická kondice a emoce na organismus. Tělo a duše jsou podle psychosomatické teorie spojené nádoby, a řada chorob a tělesných obtíží jsou tak podmíněny duševním stavem, sociálním postavením a životním stylem člověka.

Spousty žen odevzdaly své nejplodnější roky nějakému muži, který pak odešel a našel si mladou. Svoji energii odevzdaly zaměstnavateli, který ji z nich vyždímal za tu nejmenší výplatu. A žena zůstává pětatřicetiletá, udřená, s rozhozeným menstruačním cyklem, sama a často bez úspor, protože platila polovinu nákladů na život. Končí nadějné období, kdy jsme doufali, že věda nás zachrání. Že díky vědě budeme zdravější. Místo toho jsme nemocnější, výskyt chorob se zvyšuje a naše terapeutické nástroje vůbec nevedou k uzdravování společnosti.

LN A v takovém stavu přijdou za vámi?
Někdy je prostor pro jakoukoli terapii velmi malý. Asistovaná reprodukce se to sice snaží zvládnout, ale má to další rizika pro ženu i pro dítě. Je to začarovaný kruh, který není jednoduché terapeuticky zvládnout. Daleko lepší by bylo, kdyby někdo včas ve věku teenagera udělal kroky, které by změnily jeho životní styl, tedy těch padesát procent. Což je v současné době prakticky nemožné. Když Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, vymyslela, že bude nejvhodnější pro dívky chodit do školy šest let od šesti do dvanácti. Ona sama chodila do školy do svých patnácti a od sedmnácti vládla. A celkem jí to vzdělání, jak se zdá, stačilo. Chci tím říci, že současný vzdělávací systém, který trvá dvacet a více let, považuji za úplně hrůzný. Rozsah školní výuky, nulté hodiny, konec někdy ve čtyři. Jsem možná jediná matka, která by hlasovala za to, aby se snížil rozsah školní výuky. Ale ještě chci zmínit permanentní visení na telefonech a tabletech. Elektromagnetické záření je další významný hormonální buldozer.

LN Máte nějaký konkrétní příklad?
Včera jsem měla pacientku, jejíž příběh se podobá většině příběhů mých pacientek. Ve čtrnácti letech jí byla nasazena hormonální antikoncepce na nepravidelný cyklus. Párkrát nepravidelně zamenstruovala a bylo to diagnostikováno jako nepravidelný cyklus, na což dostala hormonální antikoncepci jako panna. Ve dvaatřiceti letech sebrala odvahu vysadit antikoncepci. A od té doby řeší neplodnost. To je situace, jako by někdo ve chvíli, kdy má barák rozpadlý na hromadu suti, přišel za zedníkem, jestli by to nešlo nějak opravit.

LN Nedávno jsem mluvila s jednou z pacientek s karcinomem prsu. Do šestnácti let nemenstruovala, tak cyklus nastartoval lékař hormonální léčbou. Dnes mají podezření, že právě tenhle krok mohl rozběhnout ono rakovinné bujení.
Už by konečně mělo zaznít, že v České republice je extrémní nárůst karcinomu prsu. V současné době tu onemocní sedm tisíc žen ročně. V roce 1990 to byly nějaké tři a půl tisíce. A pořád se opakuje, že se přesně neví, co karcinom prsu způsobuje. Ono to ale tak ve vzduchoprázdnu nevisí. Jedinou zemí, která prodělala takto extrémní růst a podařilo se jí to zase vrátit o patnáct procent zpátky, jsou USA. Od roku 2012 do roku 2014 tam opravdu zaznamenali patnáctiprocentní pokles ve výskytu rakoviny prsu, a to je do toho zahrnuta i negroidní rasa, která je rakovinou prsu ještě více zatížena. Jediné, co se tam změnilo, bylo, že byla zakázána hormonální substituce v klimakteriu, která je tu povolená. Nic jiného se v USA nezměnilo, hamburgery se jedí dál, obezita je tam snad ještě horší a jejich firmy se chovají ke svým zaměstnancům i spotřebitelům dál stejně bezohledně. Jediné, co odlišuje USA od Evropy, je právě zákaz hormonální substituce pro ženy kolem přechodu. Světová zdravotnická organizace vydala v roce 2011 prohlášení, že se nemá předepisovat hormonální substituce v klimakteriu a že mají být lékaři mnohem opatrnější. A teď se tam diskutuje o tom, že se tam zakáže i hormonální antikoncepce, protože oba typy preparátů obsahují syntetický estrogen, ethinylestradiol, který byl zařazen mezi prokázané humánní karcinogeny.

LN Uvažuje se u nás také o zákazu?
Musíme se smířit s tím, že jsme denně vystaveni karcinogenním a hormonálně toxickým látkám a že stát a kontrolní orgány jsou v jednání s korporacemi natolik bezmocné, že si to člověk musí vyhodnotit sám. Dnes se ví, že jedním z hormonálních disruptorů je hormonální antikoncepce, a to nejen pro ty, kteří ji užívají, ale i pro všechny ostatní, kteří pijí kontaminovanou pitnou vodu. Nikdy nebyly zakázány cigarety, přitom se jejich karcinogenní účinek už dávno vědecky prokázal. Je to prostě na nás, abychom si sami rozhodli, co budeme a nebudeme užívat a jaké návyky si dopřejeme. Já teprve nedávno slavnostně vyhodila teflonové pánve, přitom nejméně pět let se ví, že teflon je karcinogenní a hliníkové lžíce bych ještě někde našla.

Helena Máslová

Vystudovala 1. LF UK v Praze, poté pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení, lůžkovém interním oddělení i v léčebně dlouhodobě nemocných. Před sedmi lety založila Centrum psychosomatické péče, kde se zabývá především ženskými problémy gynekologického rázu. Je známá svou kritikou plošné hormonální antikoncepce předepisované mladým dívkám a rutinních porodů a otevřeně mluví o zneužívání pacientů ze strany farmaceutických firem. Je vdaná a má tři děti.

LN Mění se tedy aspoň postoj žen vůči hormonální antikoncepci?
Poprvé jsem zaznamenala pokles uživatelek hormonální antikoncepce v roce 2013. Dříve jsem často slýchávala od svých klientek, že když řekly svému partnerovi, že vysazují antikoncepci, tak se s nimi rozešel. V současné době mám dojem, že se trend obrací. Že se mnohem více kluků a mužů dívá kriticky na ženy, které hormonální antikoncepci berou. Že to vnímají téměř stejně kriticky, jako by třeba kouřily. Slyšela jsem dokonce říci jednoho muže, že „ty slepice to zobou“. My také vůbec nevíme, kolik nám v Česku chodí mužů, jejichž spermiogram je pod hranicí normality. Vůbec tyto statistické údaje neznáme, kolika mužům bylo sděleno, že jejich ejakulát je nepoužitelný. Možná jsou tu zástupy mužů, kteří jsou hodně naštvaní.

LN Není to také třeba tím, že je mezi lidmi méně intimity a sexu?
Mladí lidé jsou zdrženlivější. Je tam jistá biologická a psychologická retardace, což znamená, že v dnešní generaci dvacetiletých mužů, kteří se mohli před dvaceti lety v tomto věku stát otci, jich je v současné době většina více dítětem než mužem, a často ještě ani nemají holku.

LN Čím to je?
Je to tím extrémně nevhodným, prodlouženým systémem vzdělávání a nezdravým životním stylem, kdy chybí testosteronová stimulace, například fyzickou prací. A úplným rozpadem rámce vhodného pro námluvy...

Pokračování rozhovoru

Pro čtení druhé části rozhovoru klikněte na šipku.

Autor:

Lucie Zelinková: Nikdy jsem se tématu mateřství věnovat nechtěla. Všechno je jinak
Lucie Zelinková: Nikdy jsem se tématu mateřství věnovat nechtěla. Všechno je jinak

Moje témata patří snad k těm nejvíce nepopulárním, která ve společnosti kolují, říká v podcastu Netabuj knihomolka, influencerka a maminka malé...