Rychlé změny počasí mohou vyvolat i potíže se spánkem, říká klimatolog

Lidovky.cz: Sucha, nebo povodně. V Česku jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Mohou mít tyto výkyvy dopad na lidské zdraví?
Někteří jedinci jsou na rychlé změny počasí citliví a jejich organismus reaguje nepříznivě. Mohou být více unavení, malátní, mít neklidný spánek a tak podobně. Odborné studie ukazují, že je to téměř přirozený stav a neměli bychom se tím nijak znepokojovat. Někdo může na sobě pozorovat podobné problémy související se změnou počasí i dva až tři dny předem. Pokud se nechce živit předpovídáním počasí, tak je to pro něj samozřejmě nepříjemné a jedná se o meteotropní nemoc. U některých nemocí byl vliv počasí zcela prokázán, u jiných je jen pravděpodobný. K těmto nemocem lékaři řadí srdečně cévní onemocnění, alergické stavy, některé nemoci kožní, infekční nebo nemoci dýchacího ústrojí. Lidé trpící těmito nemocemi by měli v období s nepříznivým počasím své aktivity zvolnit, více se šetřit a lépe plánovat venkovní činnosti. Zdravý člověk by si však měl na výkyvy počasí zvykat a nepodléhat žádné panice.

Lidovky.cz: Nedostatek vody je viditelný na půdě i řekách, v některých dokonce uhynuly ryby. Spravil by tuto situaci vydatný déšť?
O suchu se v posledních letech bavíme hodně často. Sucho je však komplexní a složitý problém, který nelze hodnotit jen prostým pohledem do statistik srážek. Pro krajinu, ale i pro člověka a jeho aktivity, je důležité rozložení srážek v průběhu jednotlivých sezón. Číselně stejná hodnota srážkového deficitu může v jednom roce půdní, hydrologické i zemědělské sucho vyvolat a v jiném nikoliv. Proto je důležité sledovat aktuální výstupy Monitoringu sucha, pro Česko nejlépe na portále ČHMÚ. Krátkodobý a vydatný déšť by aktuálnímu suchu téměř nepomohl a ještě by mohl i uškodit. Ideální je delší období s mírně nadprůměrnými úhrny srážek, které by byly rovnoměrně rozloženy.

Lidovky.cz: Je to nynější sucho důsledkem globálního oteplování?
Proč se snažíme všechno svádět na globální oteplování? Je to sice jednoduché, ale ne vždy jednoznačné. Ano, v posledních desetiletích je teplota v Česku vyšší, než v předchozím období a srážky jen kolísají bez výrazného trendu. Můžeme tak sledovat nepříznivé dopady vyššího výparu při vyšších teplotách a z toho vyplývající rychlejší nástup sucha v některých oblastech, které jsou na sucho velmi citlivé (například jižní Morava). Ale nejde jen o globální oteplování. Opravdu v krajině dobře hospodaříme s vodou? Neříkáme už dlouhá desetiletí, že bychom měli vodu v krajině zadržovat? Nedoplácíme ještě dnes na meliorační aktivity z druhé poloviny minulého století? To jsou problémy, které s globálním oteplováním příliš nesouvisí a k aktuálnímu suchu jistě přispívají také.

Houby stále rostou jen výjimečně. Může za to sucho a vedro

Lidovky.cz: Může se sucho a vedro odrazit na psychickém stavu lidí?
Já jsem přesvědčen o tom, že některým lidem sucho a vedro pocitově vyhovuje stejně, jako jiným vyhovuje chladno a vlhko. Každý jsme nějaký. Ale neumím posoudit, jestli sucho a vedro může někomu působit psychické problémy. Já osobně mám fyzický problém při teplotě nad 30 °C - nechce se mi hýbat.

Lidovky.cz: Odrážejí se změny počasí na chování zvířat (třeba i dlouhodobě)?
Samozřejmě, že ano. Nejviditelnější je to v migračních zvycích některých živočichů (ptáci nebo plankton). Řekl bych, že dřívější nebo pozdější odlet nebo přílet stěhovavých ptáků nemá u nás nijak velký dopad do potravního řetězce. Ale přesun planktonu v oceánech směrem od rovníku k pólům je podle zoologů velkým problémem. A má dopad i na rybolov a živobytí velkých skupin většinově chudého obyvatelstva v některých oblastech Tichého oceánu.

Lidovky.cz: Co může za časté změny počasí?
Ve střední Evropě jsou změny počasí normální a souvisí s globální cirkulací vzduchových hmot. Změny jsou však dnes rychlejší a intenzivnější. Ve druhé dekádě června letošního roku bylo u nás chladno a vlhko. To je v červnu docela běžné. Ale začátkem i koncem června bylo sucho a teploty až 5 °C nad dlouhodobými průměry. Takovéto změny nejsou běžné ani pro střední Evropu. Poslední dvě zimy byly v Evropě chudé na sněhové srážky a nevyskytovaly se déletrvající mrazy. A ve velké části severní Ameriky zaznamenávali přívaly sněhu a extrémně chladné dny. Ani takto výrazné rozdíly v průběhu celých sezón na severní polokouli nebyly v minulosti běžné. A příčina? Teplejší atmosféra, teplejší povrchová vrstva oceánů, menší rozsah zaledněni v Arktidě a větší rozsah v Antarktidě, menší mocnost i rozsah pevninských ledovců – to vše působí na rozložení vzduchových hmot, na jejich změny a sezónní střídání. A změny v počasí jsou jen jedním z mnoha projevů s tím souvisejících.

Lidovky.cz: Sucho se odráží i na zemědělské úrodě. Nepovedou sucha, pakliže budou čím dál tím častější, k pěstování úplně jiných plodin?
Nevím, jak reaguje nebo bude reagovat na změny klimatu zemědělství. Ekonomové říkají, že je trh pokřiven dotacemi a to v zemědělství jistě také platí. Ale za české klimatology musím říct, že už několik let je k dispozici scénář možného vývoje klimatu do roku 2100. Tento český scénář lze srovnávat s dalšími scénáři, které pro oblast střední Evropy rovněž existují. A zemědělci se tak na možné změny mohou připravit a přemýšlet třeba i o jiných plodinách nebo alespoň o vhodnějších odrůdách.

Lidovky.cz: Dá se říct, že letos skoro nebylo jaro. Je možné, že do budoucna jaro a podzim „zmizí“?
Pro mírný podnebný pás ve střední Evropě je typické střídání čtyř ročních období. A to se v následujících stoletích nezmění. Ale už dnes míváme pocit, že zima rychle přechází do léta a léto do zimy. Většinou však jde jen o krátký výkyv, kdy se na začátku března rychle oteplí, nebo máme už v dubnu zaznamenán tropický den a pocitově se nám jaro vytrácí. Ale při podrobnějším pohledu zjistíme, že jsme se typického jarního počasí s aprílovými přeháňkami a podzimních plískanic nezbavili. Ale při podrobnějším pohledu zjistíme, že jsme se typického jarního počasí s aprílovými přeháňkami a podzimních plískanic nezbavili.