Revoluční buňky se připomněly dalším útokem. Podle úřadů byly „neaktivní’

Úřady měly za to, že útoky na policejní vozy od levicových anarchistů ustaly. „Ve druhém pololetí roku 2015 bylo uskupení z hlediska přímých akcí neaktivní. Výjimkou bylo rozlití kyseliny máselné v pražské restauraci,“ popisuje činnost Sítě revolučních buněk čtvrtá čtvrtletní zpráva o extremismu za rok 2015.

V neděli ovšem někdo známým rukopisem zapálil dvě policejní auta poblíž policejní služebny. O pár hodin později bylo zveřejněno vysvětlení žhářského útoku. Může za něj takzvaná Síť revolučních buněk. Důvod? Solidarita z vězněným „soudruhem“ Martinem I., který nedostával ve vazební věznici veganskou stavu. Ten se už prostřednictvím svého právníka od akce distancoval. „Můj klient není členem Sítě revolučních buněk a od jejich aktivit se distancuje,“ sdělil serveru Lidovky.cz advokát Ondrej Štefáník.

Hořela policejní auta. Radikálové chtějí veganské jídlo pro vězněného ‚soudruha‘

„Je to pokračování nějaké militantní kampaně proti represivním složkám,“ hodnotí poslední útok na policisty politolog a expert na extremismus Štěpán Výborný. „Je to připomenutí, že tu jsou a vadí nám probíhající trestní stíhání,“ upozornil.

Loni v dubnu totiž policie provedla obří razii proti levicovým radikálům. Podle policejních dokumentů si kriminalisté šli pro skupinu, která měla chystat teroristický útok na vlak s vojenským materiálem či vozy z automobilky Hyundai. Případ zatím nedoputoval ani k soudu. Někteří aktivisté a levicové skupiny navíc odsuzují formu zásahu a zpochybňují důkazy, které proti třem anarchistům policisté mají.

Jako odvetu za zásah kriminalistů během tří následujících měsíců shořelo pět policejní aut - z toho tři v Praze a dvě v Mostě. Pak nastal náhle klid. Kromě vydávání příruček a několika incidentům v Řízkárně k závažnějším žhářským atakům nedošlo.

Levicoví radikálové se zaměřili především na publikační činnost a na webových stránkách šířili materiály, které aktivity Sítě revolučních buněk propagovaly. Mimo jiné také pořádali o policejních represích přednášky, benefiční koncerty a diskuze, píše se ve zprávě o extremismu.

Stále nedopadeni

I přes to, že útoky Revolučních buněk začaly v roce 2014, policie dosud skupinu nerozbila, dokonce za žhářský útok na služební vozy ani nikoho neobvinila. „Každé té jedné situaci se věnujeme a prošetřujeme ji,“ zdůraznil mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Poslední případ už si převzala kriminálka, neboť je jasné, že šlo o úmysl.

Zda je policie pachatelům některého z útoků na stopě, nechtěl Hulan prozradit. „Nemohu jednoznačně konstatovat, že všechny případy spolu nějak souvisí a nebudu jakkoliv konkrétní,“ dodal.

Politici jsou v hodnocení práce policie opatrní. „Alespoň uvidí občané, že to není tak jednoduché, když nikoho nechytnou, když jim ukradnou rádio z auta. Nechytnou ani ty, kteří podpálí policejní auta,“ hodnotí poslanec a šéf bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD). „Někdy se to podaří, někdy ne. Neumím to nějak zhodnotit,“ sdělil exministr vnitra František Bublan.

Revoluční buňky v minulosti neútočily pouze na policejní auta. V květnu 2014 zapálili například mýtnou bránu poblíž města Hulín. O tři týdny později zase zaútočily na společnost DD Technik v Praze, která vyrábí kamerové systémy.