Rusko řídí zákon vězení a právo silnějšího, říká ‚deviantka‘ z Pussy Riot

Lidovky.cz: Nezazpívala, zato se blýskla novým účesem, zhodnotila vaši loňskou pracovní cestu do Londýna stanice Russia Today. Takový zájem o váš vzhled musel „deviantní výtržnici z pornografické skupinky“ potěšit, nemám pravdu?
Je správné, když se hodnotí něčí vzhled, na tom není nic špatného, ani na péči o něj. I tím, jak člověk vypadá, přece vyjadřuje svůj názor. Ostatně, vztáhněme ten sexistický diskurs také na muže, i to je správné. Podívejme se například na poslance ruské Státní dumy nebo na činitele Putinovy administrativy, ti to v tomhle ohledu dotáhli skutečně daleko. Vědí, že jsou u moci a že tam budou ještě pěkně dlouho, takže jim může být úplně jedno, jak při tom vypadají nebo co říkají.

K**da, zku***li, h***o, prezident Zeman promluvil z Lán

K Russia Today... mluvíme o asi největším holdingu ruské propagandy vůbec, existuje nejen díky penězům ruských daňových poplatníků, ale v prvé řadě díky Kremlu, který pevně svírá její otěže, takže nic překvapivého.

A co se slov loňských slov Miloše Zemana na naši adresu týče, prezident České republiky samozřejmě velmi dobře ví, odkud vítr vane. Jeho volební kampaň sponzorovala největší ropná společnost v Rusku. Nemám co dodat.

„S Naďou jsme ve vězení měly velkou oporu ve světě, který nás sledoval a postaral se, abychom byly v bezpečí. Nebýt této podpory, dopadlo by to s námi úplně jinak,“ konstatuje Máša.

Lidovky.cz: Po protestech 2011-12 režim přiškrtil svobodu ruského zpravodajství. Ve stopách legislativních opatření šly redakční čistky a zesílení tlaku na nepohodlná média. Jak si v tomto ohledu stojí MediaZona, nezávislý zpravodajský portál, který jste s Naděždou Tolokonnikovou založily po propuštění z vězení?
Víte, jak jsme začínali? Náš dnešní šéfredaktor (Sergej Smirnov) napsal ve svém někdejším působišti (Gazeta.ru) článek o Krymu, který dané médium neotisklo. Na protest dal výpověď, po něm i část jeho kolegů, a pak se přidali k nám.

Fungujeme ve velmi skromných podmínkách, je nás málo, celkem dvanáct včetně externistů, a témata, kterými se zabýváme, jsou poměrně úzce zaměřená na ruský vězeňský systém: omezování svobody, politická zatčení, násilí ve věznicích. Všechno si platíme sami - koneckonců, jaká ruská firma by dala Pussy Riot peníze? Když mě a Naďu pozvou na přednášku nebo festival a vyplatí nám nějaký honorář, všechno míří do MediaZony a našeho druhého projektu Zona Prava.

Navzdory tomu všemu vyšel teď ve čtvrtek žebříček internetového zpravodajství, ve kterém je MediaZona na 12. místě, předstihly nás jen velké mediální koncerny. Takže i malá skupina lidí s omezenými prostředky dokáže dělat seriózní práci a nezávisle za ni bojovat.

Pravda, Roskomnadzor (úřad, který monitoruje - a fakticky cenzuruje - ruský informační prostor - pozn. red.) nám už pohrozil prvním varováním. Kdybychom dostali ještě druhé, zavřou nás. Naštěstí se to zatím nestalo.

Lidovky.cz: Samy si financujete i Zónu práva, nevládní iniciativu zaměřenou na pomoc ruským vězňům. Odpusťte nadsázku, ale není to tak trochu taktika proti nálepce zahraničního agenta, kterou už Kreml zakročil kupříkladu proti Memorialu či Výboru proti mučení? (VÍCE ZDE)
Tady je hlavně jeden velký rozdíl: naše organizace na ochranu práv není vůbec registrovaná. Když si všechno platíte sami, je možné, abyste tak fungovali...

Lidovky.cz: Počkejte...Vy jste o registraci nežádali?
Ale ano. Jenže zamítli nám ji. A víte proč? Prý nechápou název, který jsme zvolili (v originálu Zona prava, přičemž „zona“ se v ruštině používá i jako označení vězeňské kolonie – pozn. red.). Co je to právo? K čemu je právo? ptali se nás. Tak jsme to rozhodnutí napadli u soudu – a ten jim dal za pravdu. Opravdu existuje rozhodnutí soudu s razítkem a podpisem soudce, který uznává, že dotyčný úřad název nechápe a nepřijímá! Obrátili jsme se na Evropský soud pro lidská práva a jsme zvědaví na výsledek.

MARIJA „MÁŠA“ ALJOCHINA Marija Aljochina (narozena 1988 v Moskvě), politická aktivistka a hudebnice. V roce 2012 byla v rámci procesu s undergroundovým kolektivem Pussy Riot odsouzena ke dvěma letům vězení, odkud byla režimem amnestována v prosinci 2013 - krok chápaný jako předehra olympiády v Soči. Po propuštění se angažuje v lidsko-právní problematice se zvláštním zřetelem na násilí, jehož se státní systém, případně jeho bezpečnostní složky, dopouštějí na člověku; pokračuje také v umělecké tvorbě. Do Česka přijela jako zvláštní host Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava.

Lidovky.cz: Zona práva nabízí potřebným nejen pomoc advokáta či psychologa, ale hodně energie věnuje také osvětě. Proč je pro vás tak důležitá?
Nás největší projekt, na kterém pracujeme už skoro rok, je interaktivní mapa ruských vězeňských kolonií – máme jich už 1300. (V roce 2013 mělo Rusko 475 vězňů na 100 tisíc obyvatel; předstihla jej pouze Čína a světová jednička USA – pozn. red.) Připravuje se i anglická verze a každý, kdo bude mít zájem, si tak bude moci přečíst o realitě ruských věznic. Pracujeme také na projektu Vězení je všude kolem nás, videodeníku, který formou monologu vězně přibližuje jeho pohled na vězení a tamní podmínky, ale i svobodu. Myslíme si, že přímá řeč má moc vypovědět víc než sáhodlouhé zprávy.

A proč o tom mluvit? Protože téma vězeňství je v Rusku naprosto zásadní: nejenže má obrovskou historickou tradici, ale hlavně: náš stát funguje podle vězeňských zákonů. Platí právo silnějšího, to na jeho základě posílají lidi za mříže, střílí, rozpoutají válku. V Dumě se nedávno objevil nový zákon - už teď se mu mimochodem přezdívá zákon sadistů - a pokud projde, umožní (bezpečnostním složkám) v podstatě neomezené použití síly. S Naďou jsme ve vězení měly velkou oporu ve světě, který nás sledoval a postaral se, abychom byly v bezpečí. Nebýt této podpory, dopadlo by to s námi úplně jinak. Právě proto jsme založily Zónu práva. Abychom nabídly pomoc těm, které svět nevidí.

Lidovky.cz: A jak vidí samotné Rusko? „Tvůrci politickou identitu Ruska plně nechápou,“ glosovaly jste s Naďou své účinkování v americkém seriálu Domek z karet. Co říkate na západní obraz ruské reality?
Je zběžný a povrchní, protože chybí materiály zevnitř Ruska. Často slyšíte: Je to velká země, mají tam svého vůdce a lidem se vlastně líbí, co ten vůdce dělá, jak se chová a čím se projevuje. Ale skutečnost je jiná, složitější. Působí to tak navenek, protože lidi obrali o možnost vyjádřit jiný názor. Politické, mediální i společenské platformy, kde jste se mohli kriticky projevovat, zmizely.

‚V boji se zlem za námi stojí zákon.‘ Plné znění rozhovoru s Vladimirem Putinem

Pokaždé, když Západ jedná s Vladimirem Putinem, je nezbytné si připomínat, že je to člověk, který se dostal k moci zjevně zfalšovanými volbami. Člověk, který ty, kteří proti tomu protestovali, pozavíral. Člověk, který dnes vede válku na území dvou cizích států. Na to všechno musíte pamatovat pokaždé, když přijde řeč na Putina.

Ale zároveň je potřeba zachovávat objektivitu. Systém není jen Putin. Systém jsou také všichni jeho spolupracovníci, přátelé a úředníci. Společnými silami zavlekli Rusko tam, kde je teď. A slyší jen na to, když se o tom začne nahlas mluvit, čím hlasitěji, tím lépe.

Lidovky.cz: Což nás závěrem přivádí k vašim punkovým kořenům. „Punk je žít v Rusku,“ řekla jste v jednom rozhovoru. „Užíváme si to. Nikdy nevíte, co se stane zítra.“ Neměnila byste – například za svobodnější zemi?
Jak mám tyhle věci srovnávat? Člověk si nevybírá, kde se narodí. Já jsem se narodila v Rusku a je to... zajímavé.