Z desetičlenného sboru místodržících zastihli stavové na Pražském hradě pouze Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu z Martinic. Písař Fabricius se stal třetím vyhozeným z okna spíše vlastním přičiněním. Nahoře jeden z dobových výjevů toho, co se 23. května 1618 stalo. Na obrázku dole vlevo Vilém Slavata, který pád z okna odnesl těžkým zraněním. Vpravo místo činu – hradní Ludvíkovo křídlo.
| foto: REPRO PROFIMEDIA, WIKIPEDIE, FOTO STUDIOACHT.CZ
12. listopadu 2020 5:00
PRAHA -
Kostky byly vrženy: defenestrace představovala jasný signál počátku stavovského povstání. Byli na něj jeho aktéři připraveni?
Nejaktivnější opozičníci se rozhodli svolat velké shromáždění stavů na 21. května roku 1618 do pražského Karolina.
Jeden projev střídal druhý, ale konstruktivní řešení, případně společná taktika stavů se tu nezrodila. Zdálo se, že se budou muset sejít znovu. Stále se přesvědčujeme, že faktor času nehrál pro zasedající významnou roli…
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium