Pojďme se na obě varianty podívat postupně a v kontextu celého řízení o pozůstalosti. V minulých dílech jsme si popisovali, jak postupuje pověřený notář krok za krokem. Nejprve provádí předběžné šetření, kam předvolává osobu, jež vypravila pohřeb a s níž probírá vše podstatné. Například kdo se zůstavitelem žil a v jakém vztahu (nájemník, manžel, partner), zda se ví o existenci závěti a v neposlední řadě získává informace o majetku – tedy o nemovitostech zůstavitele, movitém majetku, účtech, dluzích, pohledávkách a dalších významných skutečnostech.
Tyto údaje by měl notář dále doplňovat a ověřovat jak ve spolupráci s dalšími dědici, Notářskou komorou ČR (kde může být uložena závěť, prohlášení o vydědění apod.), bankovními institucemi (účty zůstavitele a jejich zůstatky) či pojišťovnami.
Další informace mu může poskytnout katastr nemovitostí, obchodní rejstřík či centrální depozitář cenných papírů.
Dědictví a závěti4. Dědění manželů (SJM) a partnerů 5. Jak dědí děti (zletilé/nezletilé) 6. Průběh a pravidla dědického řízení 7. Zjišťování dědiců a majetku 8. Vypořádání dědictví 9. Spory mezi dědici 10. Náklady spojené s dědictvím 11. Předlužené dědictví 12. Trestné činy a dědictví |
