Podruhé dokumenty připomínají invazi vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968 jako milník v historii pražského jara, ale i jako konec nadějí na reformu komunismu minimálně v evropském kontextu, byť invaze na právě probíhající trendy v bipolární válce, jako byly détente či ostpolitik, vliv příliš neměla, spíše naopak. A konečně zmiňují listopad 1989 jako součást demokratizační vlny ve střední a východní Evropě spolu s NDR, Polskem a Maďarskem. S výjimkou posledního případu Československo vystupuje v globálních dějinách studené války spíše jako pasivní objekt velmocenské politiky a bezbranná oběť.
3. září 2021 11:00
Diváci populárních dokumentů o studené válce se v nich s Československem mohou setkat nejvíce třikrát. Poprvé v souvislosti s komunistickým pučem v únoru 1948, jenž vyvolal na Západě poměrně silný ohlas a uspíšil v hlavách mnohých politiků přerod směrem k tvrdšímu postoji vůči SSSR.
