Pátek 30. září 2022, svátek má Jeroným, Ráchel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Seriály

Šílená doba atomovek a špionů. Jak probíhala Studená válka a proč se stala fenoménem 20. století

Snímek je z Ejzenštejnova filmu Generální linie. foto: ČTK

Doporučujeme
Původně jsme plánovali krátký seriál k 60. výročí stavby berlínské zdi jako jednoho z nejvýraznějších symbolů studené války. Jenže kulatých studenoválečných výročí se nahromadilo více.
  11:00

V srpnu 1951 se například ještě tvrdě bojovalo v korejské válce v bitvě o Bloody Bridge; v srpnu 1971 americký prezident Richard Nixon zrušil přímou konvertibilitu dolaru za zlato a ukončil tak jednu éru poválečného globálního finančního systému ovládaného USA; v srpnu 1981 ve firmě IBM Entry Systems Division na Floridě představili první verzi osobního počítače. Každá z těch událostí, možná méně viditelně než ona proslavená zeď, odrážela nějaký důležitý rozměr studené války.

JAN ADAMEC

Autor seriálu se zabývá moderními dějinami Maďarska, Sovětského svazu i zahraniční politikou Československa. Vede online portál Praguecoldwar.cz. Publikuje pravidelně v příloze LN Orientace. V nakladatelství FF UK mu nyní vyšla kniha Od Principa k Trumpovi. Texty k historickým výročím 2002–2018 (2020).

Jan Adamec

Pod studeným příkrovem jaderného míru zuřily krvavé války v Asii, Africe či Latinské Americe, jež hlavní hráči studené války „živili“ svojí materiální pomocí, ideologickou propagandou nebo dokonce přímou vojenskou účastí. Studená válka byla ale i střetem ekonomik států i bloků a jejich kapacit zbrojení financovat a svoji vojenskou sílu projektovat i do nejvzdálenějších koutů světa. 

A zvláště od 70. a hlavně 80. let bylo patrné, že Sovětský svaz pod tlakem svých hospodářských strukturálních problémů a neschopnosti se adaptovat na globální kapitalistický systém pomalu, ale nezadržitelně zaostává. Studená válka byla i neustálým závodem v technologické modernizaci, vědeckém pokroku a vývozu vzdělávacího a zdravotního know-how. Kdyby šlo jen o zbraňové systémy, sílu konvenčních armád či nukleárních arzenálů, východní blok by území za železnou oponou hájil ještě dnes. Jakmile ale šlo o přenos technologií do komerční praxe a uspokojení konzumních potřeb obyvatel, USA a Západ se rychle dostávaly do vedení. 

Nic to neukázalo lépe než právě rozmach komputerizace 80. let, na nějž nejen Moskva nedokázala odpovědět. Příběh berlínské zdi se nám tak rozrostl do 18dílného seriálu, v němž jsme se pokusili pokrýt celé spektrum klíčového historického fenoménu druhé poloviny 20. století, v mnoha směrech vyrůstajícího z předchozích dvou světových válek i historie moderní euroatlantické společnosti 19. století.

Studená válka

Chceme představit zásadní aktéry studené války, její bojiště geografická jako Evropu východní a západní, Asii, Afriku, Latinskou Ameriku či Střední východ, i bojiště tematická jako ideologii, kulturu, vesmír, ekonomiku, propagandu a špionáž. Chceme se na studenou válku podívat nejen očima klíčových hráčů, ale jak ji zažívali a ovlivňovali z ghanské Accry, kubánské Havany, ale i z Prahy, jež zvláště v 50. a 60. letech zdaleka nebyla jen pasivním objektem velmocenské politiky.

Seriál Studená válka

1.20. 8. 1917  - Kořeny globálního souboje: bolševická revoluce, vznik SSSR

2. 21. 8. 1943 - SSSR: Vyčerpaná velmoc: vítěz nad fašismem za obrovskou cenu;

3. 23. 8. 1945 – USA: Probuzená velmoc: bomby na Hirošimu a Nagasaki zahajují atomový věk

4. 24. 8. 1948 – Rozdělená Evropa: rozdělení Německa a Berlína, sovětizace Polska; občanská válka v Řecku…

5. 25. 8. 1949 – Čína: Spící velmoc: zrod komunistického impéria a jeho rozchod s východním blokem

6. 26. 8. 1950 – Asie: korejská válka, válka ve Vietnamu a v dalších zemích Indočíny

7. 27. 8. 1953 – Ideologie a kultura: smrt Stalina, nástup Eisenhowera

8. 28. 8. 1956 – Východní Evropa: Spojenci jako problém: maďarské povstání

9. 30. 8. 1957 – Vesmír a technologie: vyslání Sputniku do kosmu

10. 31. 8. 1960 – Afrika: ve víru dekolonizace

11. 1. 9. 1962 – Latinská Amerika: kubánská raketová krize, Chile a Allende (1973)…

12. 2.9. 1966 - Západní Evropa: odchod Francie z vojenských struktur NATO

13. 3. 9. 1968 – Československo: invaze vojsk Varšavské smlouvy;

14.  4. 9. 1971 – Ekonomika: USA opouští finanční brettonwoodský systém;

15. 6. 9. 1979 – Střední východ: islámská revoluce v Íránu a sovětská invaze do Afghánistánu;

16. 7. 9. 1983 – Jaderné zbraně: cvičení NATO Able Archer a hrozba třetí světové války;

17. 8. 9. 1986 – Propaganda a špionáž: sovětská dezinformační kampaň v souvislosti s šířením viru HIV;

18. 9. 9. 1989 – Konec! Konec?: pád východoevropských režimů a berlínské zdi.

 Nedílnou součástí dějin studené války jsou její měnící se interpretace podle toho, kdo, kde a z jaké pozice se na ni dívá. Současní historici proto právem hovoří o „globální studené válce“ (Odd Arne Westad), nebo dokonce v plurálu o „studených válkách“ (Lorenz Lüthi). Starší, ale stále platné otázky, jako například koho můžeme označit za viníka studené války, chceme doplnit i novými historiografickými trendy zkoumajícími například vliv studené války na kulturu či každodennost. Historici se ale přou i o to, zda by se fenomény, které jsou se studenou válkou spojovány automaticky – jako například dekolonizace, národně-osvobozenecký boj nebo globalizace, neodehrály i bez konfliktu mezi USA a SSSR, a pokud ano, jak odlišný by byl jejich průběh.

Chtěli bychom se ale také věnovat užšímu pojetí studené války a v duchu sloganu jednoho tematického blogu, jenž studenou válku označil za „šílenou dobu atomovek, špionů, bunkrů a zástupných válek“, se vrátit ke kořenům konfliktu jako specifické války, v níž prim hrály jaderné zbraně a mohutné konvenční síly, jejímiž hlavními aktéry byly USA a SSSR, a odehrávala se primárně v železnou oponou, respektive berlínskou zdí rozdělené Evropě.

Studená válka byla specifická i tím, že nepanuje shoda ani na tom, kdy vlastně skončila, respektive začala. Berlínskou blokádou 1948–1949? Trumanovou doktrínou a Marshallovým plánem 1947? Svržením bomb na Nagasaki a Hirošimu 1945? Jaltskou konferencí 1945? Nebo snad ještě dříve? První díl proto pro jistotu začneme již v roce 1917, kdy se Leninovi bolševici zmocnili moci a kdy se zrodil sovětský totalitní stát, jenž se v následujících třiceti letech proměnil v atomovou supervelmoc a geopoliticko-ideologickou alternativu USA.

Autor:

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Digitální závislost u dětí? Poradíme, jak je motivovat k pohybu
Digitální závislost u dětí? Poradíme, jak je motivovat k pohybu

V Česku proběhl rozsáhlý výzkum o digitální závislosti napříč populací. Jeho výsledky vás možná překvapí. Děti školou povinné totiž velkou část...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat