Výlet do Temelína, lépe vidět, než číst
20 let jsem tam nebyl, naposledy 1990, ale to mne hnala policie i z veřejné komunikace, neb jsem jel koňmo, a jim to připadalo jako demonstrace. Dovnitř mne dnes nepustili, neb byla neděle, do informačního centra také ne, asi bylo pozdě. Nejprve pozitivně, Týn je příjemný, špičkový supermarket asi moc neprodá, tak má dost slev. Ale i zboží, co v běžné nemetropolitní síti není, a je to zboží české. I se mi líbilo místo na konci domkářské čtvrtě, kam by se do svahu ještě jeden domek vsadit dal. Připraven internetem, hledal jsem zbytky původních obcí, kapličky stojí. Chyběla mi cedulka: firma xyx si váží oběti občanů, co své domovy uvolnili pro stavbu. Pravda, že ponechány některé sady vysokokmenů, snad je i dosadí, aby nezmizely. Nečekám průsvitnou mapu, kde krajina předchozí a dnešní. Přesto brutální zásahy do krajiny odkazují poněkud na tvary v Lidicích, jako by to nešlo upravit podle tvarů v krajině obvyklých, nenásilných, výsypky snad do sudet. Raritou je kostel Křtěnov, centrum zmizelého světa, hřbitov navštěvován, odpočívá tam i vrak auta funebráka. U nás by v něm spali bezdomovci, ale asi tam mají kamery? Hůře chrám, tedy nabarven ano, ale tašky létají jako vlaštovky, asi nezbylo na hřebíky, které na tak exponovaném místě po srovnání okolí se zemí nezbytné. A vrchol tvořivosti barokní volská oka, atomový pokrývač je pojednal skutečně originálně, to se musí vidět, projel jsem řadu barokních zemí, ale pro tohle jsem musel až k Temelínu. Inu památkáři také srazí holínky. Jinak měď se nahražuje asi často, jakmile odtěžena, ta poslední má i cejchy, docela hezké. Nu zbývá to centrum pro veřejnost, snad někdy. Zbývá i úvaha o empatii, zda to není příliš ruský rukopis, nechat humánní prostředí v tomto stavu. Jistě elektrárna není dostavěna, přehrada zbytečně velká, podobně odstavné plochy. Ale třeba cedulka na faře - bývalá fara z roku 17.., na škole z roku 19.., jen svézt dva pomníky padlým je dost parodie, nebo tam ještě vpálit křížek ze hřbitova co "Boží muka". Rusové i Husák byli pověrčiví, sakrální uchovali. Ale to třeba symbolické, našel jsem na nich příbuzné, hned dva, oba stejného jména i stejného příjmení. Jednou Temelín zmizí, zbydou asi bazény, prázdno je ovšem úzkost. Když politická strana umí za čezové prachy stamilionové prezentace, neškodilo by, trochu úcty k poraženým protivníkům, kteří rozehnáni. Kletba je psychosomatický fakt, dříve se postavil smírčí kříž, v době IT by to možná šlo lépe. Ale třeba atomové myšlení je docela o něčem jiném.