Před 65 lety ho komunisté vyhnali ze statku. Nyní mu stát dal odškodné 200 korun |
Antonínu Hlobílkovi bylo tehdy 14 let, když příslušníci Sboru národního bezpečnosti 21. dubna 1951 přistavili nákladní vůz k jeho rodnému domu v Mistříně na Hodonínsku. Během několika desítek minut následně vystěhovali bez jakéhokoliv právního dokladu celou rodinu. Objekt muselo nuceně opustit celkem deset lidí, včetně Antonínova otce a otcova bratra Metoděje. Naložit směli pouze to, co se do vozu vešlo, se zbytkem věcí se museli navždy rozloučit, přičemž přesunuti byli na samotu u lesa, kde nebyla ani elektřina.
Nyní hodonínský soud po dlouhých 66 letech dospěl k závěru, že Antonín Hlobílek byl z rodinného statku vystěhován protiprávně. „Bylo rozhodnuto, že navrhovatel a jeho dnes již zemřelí rodiče jsou účastni soudní rehabilitace, neboť byli nezákonně omezeni na osobní svobodě a zbaveni části svého majetku,“ uvedl mluvčí instituce Petr Motyčka. Už dříve soud přiznal morální satisfakci jeho strýci Metodějovi či bratranci Milanovi.
„Spokojen jsem pouze částečně. Očekával bych také nějakou finanční náhradu za to utrpení, co jsme zažili,“ řekl serveru Lidovky.cz Antonín Hlobílek. Ačkoliv se samotným verdiktem není spojeno žádné finanční vyrovnání, rehabilitace právo na odškodnění zahrnuje.
O to v jiné části procesu usiloval právě Antonínův bratranec Milan, kterého komunisté navíc vyhodili ze školy a odvedli na více než dva roky k pomocnému technickému praporu. Ministerstvo spravedlnosti mu před třemi týdny přiřklo peněžitou kompenzaci ve výši dvě stě korun, které představuje náhradu nákladů za trestní řízení.
Pětaosmdesátiletý senior, jenž požadoval rovněž ještě paušální náhradu ušlého výdělku a nákladů vazby, tuto částku v rozhovoru pro server Lidovky.cz označil za dehonestující. Proti rozhodnutí se posléze odvolal.
Dostane Antonín také 200 korun?
Vzhledem k tomu, že se jedná o identickou situaci, lze předpokládat, že podobný verdikt padne i v Antonínově případu. „Myslíme si, že to bude úplně stejné. Náš právník to ale napadne a uvidíme, co bude dál,“ okomentoval pro Lidovky.cz Antonínův syn, jeho jmenovec.
Ačkoliv ministerstvo dvě stě korun rovněž za adekvátní odškodnění nepovažuje, podle mluvčí Terezy Schejbalové jeho výši stanovuje zákon o soudní rehabilitaci.
„Tato právní úprava přiznává nárok na další (vyšší) odškodné jen těm osobám, které byly výkonem trestu či vazby omezeny na osobní svobodě. Toto však není případ pana Hlobílka, který byl vystěhován, na což tato právní úprava bohužel nepamatuje,“ vysvětlila tehdy.
Antonín Hlobílek by podle svých slov nemohl takovou částku přijmout, stejně jako jeho bratranec. „To je výsměch. Dneska je možné všechno, alespoň vidíte, jaká je spravedlnost,“ dodal s tím, že by jej ani nepřekvapilo, kdyby nedostal vůbec nic.
Statek v době vysídlení měli Metoděj Hlobílek spolu s bratrem v družstvu, kromě statku se jednalo o pozemky o rozloze asi 83 hektarů. Protože byly v družstvu, rodina majetek nemohla získat zpět v restituci. Statek už neexistuje, na jeho místě stojí čerpací stanice.