Třiatřicetiletý Redmayne dostal v reprezentaci příležitost teprve potřetí, poslední tři roky sice pravidelně jezdí na srazy, ale soutěžní zápas odchytal jenom proti slaboučkému Nepálu. Obvykle sedává na lavičku.
Z té ostatně pozoroval i bezgólových 120 minut mezikontinentální baráže s Peru. V závěru prodloužení ale trenér Graham Arnold sáhl k neobvyklému střídání.
Mimochodem, ve stejnou chvíli šel na hřiště útočník Craig Goodwin, který v rozstřelu proměnil, ale za hrdinu je díky virálním tanečkům jeho spoluhráč z brány.
Andrew Redmayne svými roztodivnými pohyby na lajně rozhodil ve třetí sérii Luise Advínculu, který trefil tyč, a především Alexe Valeru, jehož střelu chytil, a mohl začít oslavovat.
As called on Australian radio: https://t.co/DMPchKEitp
Neběžel ovšem ke spoluhráčům, ale postavil se vedle brány a se zaťatými pěstmi jásal. „Rozhodčí mi při posledních dvou penaltách řekl, že když to chytím, abych nešel slavit, protože to musí zkontrolovat VAR, že se hodně hýbám,“ vysvětloval.
V euforii si vzpomněl i na dcerku Poppy, které oslavu věnoval. „Tenhle bláznivý výraz ji vždycky rozesměje,“ prozradila Redmaynova paní Caitlin.
Ale zpátky k tomu, co radosti australských fotbalistů z postupu na mistrovství světa bezprostředně předcházelo.
Střídání brankářů před rozstřelem není běžná záležitost, možná se vám vybaví podobně úspěšný tah ze šampionátu v roce 2014, kdy nizozemský trenér Louis van Gaal ve čtvrtfinále poslal na kostarické exekutory místo Jaspera Cillessena náhradníka Tima Krula a udělal z něj nečekanou hvězdu.
Překvapivého kroku se nebál ani Graham Arnold, kouč Australanů.
„Andrew chytá penalty výborně. Byl to psychologický tah, chtěl jsem soupeře tím střídáním rozhodit,“ vysvětloval. „Nejspíš si říkali: Proč ho tam dávají? Asi musí být dobrý. Možná i proto trefili tyč. Byl to risk, ale vyšlo to,“ pochvaloval si.
Rošádu s gólmany navíc podle svých slov naplánoval už měsíc před zápasem, ale věděli o ní jen on a Redmayne. Tým ne, brankářská jednička Mathew Ryan taky ne, ale kolegu hecováním podpořil.
A pokud jste si mysleli, že teatrální tanečky na lajně byly Redmaynův spontánní nápad... Podobné kousky předváděl už před třemi roky, když pomohl Sydney vyhrát tamní nejvyšší soutěž.
I tentokrát mával rukama a máchal nohama, než se vrhal za střelami.
„Pokud tím získám procento nebo dvě, když udělám nějakou pitomost nebo ze sebe udělám blázna, tak to udělám,“ řekl Redmayne, jenž svým chováním mátl i rozhodčího.
„Párkrát mi pohrozil žlutou kartou za to, že se snažím provokovat hráče. Říkal jsem, že to nedělám,“ culil se.
Australská média na Redmaynea sice prozradila, že během penalt sebral peruánskému brankáři Pedru Gallesemu lahev s poznámkami o australských střelcích a zahodil ji za reklamní panely, ale jeho status národního hrdiny to spíš nezmění.
Caption this!
Our national hero, Andrew Redmayne
#AUSvPER #WeAreALeagues https://t.co/k5WoWcm01o
„Já se tak necítím, hrál jsem jen malou roli. To kluci měli pekelnou směnu, když odběhali sto dvacet minut proti opravdu dobrému soupeři,“ konstatoval.
Přitom to není tak dávno, co dnešní vousatá jednička Sydney FC zvažovala, že s chytáním skončí. Redmayne měl talent, jako teenager byl na zkoušce v Arsenalu, ale celou kariéru nakonec strávil doma. V sedmadvaceti ho začal fotbal štvát natolik, že si udělal baristický kurz, a zcela reálně zvažoval, že půjde pracovat ke kamarádovi do kavárny a studovat na učitele tělocviku.
Možná by dnes jeho espresso macchiatto bylo po Melbourne, kam se chtěl přestěhovat, vyhlášené.
Těžko by však jeho jméno znali fandové po celé Austrálii a fotbalový svět hledal, co je zač tenhle poťouchlý chlapík z gifů a videí, které zaplavily nejen sociální sítě.
