130 let

Hokejová extraliga, 24. kolo, Litvínov - Mladá Boleslav. Vladimír Růžička na střídačce Litvínova | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Růžičkův návrat domů. Tak nervózní jsem nebyl ani v nároďáku, líčil dojatě po výhře 5:0

Sport
  •   8:58
Pohádkový debut. Českou hokejovou reprezentaci vytáhl ke dvěma titulům mistrů světa, přesto Vladimír Růžička po páteční trenérské premiéře v mateřském Litvínově pohnutě tvrdil: „Takhle nervózní na střídačce jsem nikdy nebyl. Bylo to ještě víc, než když jsem trénoval národní mužstvo, což je divný.“

Nervozitu po zápase vystřídalo dojetí.

Růžičkův návrat domů skončil růžově, Verva pod jeho taktovkou díky čtyřem využitým přesilovkám zametla s Mladou Boleslaví 5:0 a legendární odchovanec chemiků si ve svém jubilejním tisícím zápase v základní části hokejové extraligy zapsal 529. vítězství.

„Tisící utkání to bylo, ale já spíš řešil první na střídačce Litvínova,“ povídal Růžička, když utichla děkovačka fanoušků. „Mám odtrénováno hodně, ale nevím, s čím bych to srovnal. Prvně na střídačce doma… Litvínov je hokejové město a nechtěl jsem zklamat ty fanoušky, kteří mi tady fandí. A myslím, že jich je hodně.“

Před zápasem si Růžička plácal rukama s příznivci z kotle, když si to kolem nich štrádoval na své místo za hráči, po zápase mohli plácat po ramenou jeho. Přišlo jich 4 038. V týmu, který ho vychoval a odkud se odpíchl k velké kariéře, během reprezentační přestávky nahradil odvolaného Vladimíra Országha. V domácím klubu se objevil po dlouhých 31 letech.

„Když jsem sem jezdil jako trenér hostů, bylo to jiné. Teď se člověku vybaví, jak jsem chodil na zimák, jak jsem tu udělal první kroky, jak jsem začal hrát první zápasy za áčko. Táta stál vždycky naproti, a když vlezu na led, pořád ho tam vidím. Na to se nedá zapomenout,“ líčil Růžička. 

Růžičkův triumfální comeback. Hradec zase slaví, Pardubice i Sparta padly

„A když fanoušci pod hodinami skandovali Dejte jim bůra, tu litvínovskou klasiku, měl jsem mrazení. Před očima jsem měl, jak jsme tady hráli s Rosolem, Kadlecem, Karagavrilidisem, Kapounem, Weissmannem. Krásný!“

Klub opouštěl jako hráč, vrátil se coby trenér. Ač angažování kapitána olympijských vítězů nevzbudilo u všech příznivců nadšení, třeba šéf fanklubu nabídl svou rezignaci, žádná antirůžičkovská hesla stadionem nezněla. Když ohlašovali, že jde o jeho tisící zápas, pár lidí pískalo, většina tleskala.

„Z některých negativních reakcí po Růžičkově angažování jsem byl překvapený,“ uvedl generální manažer Pavel Hynek v rozhovoru pro klubový web vydaném v den utkání. Někteří na sociálních sítích vyčítali Růžičkovi trestní minulost, tedy zpronevěru čtyř set tisíc korun, jiní zase, že trenérsky už je za zenitem.

„V osobní rovině bych řekl pouze to, že téměř každý člověk udělal v životě něco, na co nemůže být hrdý nebo něco, co prostě podělal. Musí s tím žít sám před sebou, ale není to trest na doživotí,“ vyjádřil se k tomu Hynek. 

„Překvapilo mě zpochybňovat Vláďu po sportovní stránce. Ani nemusím popisovat, kolik trenérů má za sebou opakovaně úspěchy na klubové i mezinárodní úrovni. Ti samí lidé, kteří se vymezují, tvrdí, že jsme rodinný klub, že máme zapojovat legendy, a když se tak stane, tak je to taky špatně. Narodil se tu, naučil se v Litvínově hokej, v minulosti prokázal, že umí pracovat jak se zkušenými hráči, tak i s mladými a hlavně umí z nich dostat maximum.“

Což se v pátek potvrdilo. Litvínov udržel vysoké tempo od první do poslední minuty. Útočným hokejem bavil, přesilovkovou kanonádou překvapil. Využil převahu pěti proti třem i následnou o jednoho muže, čímž utekl na 2:0 a hosty tím zdeptal.

„Kluci šedesát minut dřeli, přesně o tom hokej je. Vypustíte dvě minuty a zápas se může vyvíjet úplně jinak. Hráčům moc děkuji,“ potěšili Růžičku. „Laťku nastavili hodně vysoko. Jsem rád, že potvrdili, že tým je silný. A že všichni v extralize musí s Litvínovem počítat. Když k zápasům budeme přistupovat takhle, pak věřím, že máme šanci. Tvrdím, že vyhrát extraligu může každý.“

Hokejová extraliga, 24. kolo, Litvínov - Mladá Boleslav. Trenér domácích, Vladimír Růžička, se zdraví s fanoušky.

Když Verva sázela gól za gólem, Růžička před zraky své manželky, která seděla v hledišti, rozdával na střídačce úsměvy. Na jeho druhou, bouřlivou tvář až na výjimky nedošlo. „Já je dost péroval přes týden na trénincích. Teď jsem si říkal, že musím malinko zvolnit, aby se z toho někteří hráči nepo…. Chtěl jsem je uklidnit.“

Povedlo se.

„Ale nedělejme vědu z jednoho zápasu, ještě nás jich čeká hodně,“ krotí Růžička euforii. 

Sám ji však ze svého návratu na domácí led cítil velmi silně: „Vždycky když jsem na náš stadion vstoupil, měl jsem si s kamarády co říct. Teď jsem domácí, všechny znám, trenéry, lidi okolo. A překvapilo mě vedení, když na sezení říkalo, že mi věří, že na mě sází. Jsem hodně potěšený.“

Potěšení i na naší straně, mohlo by po pátku vzkázat naopak vedení Růžičkovi.

Autor: Petr Bílek