LN Ze Sparty odchází elitní útočník Ondřej Kratěna; kdo by ho měl nahradit?
Nějaká jména v hlavě máme, v týdnu vše s trenéry probereme. Sice můžeme leccos vymýšlet, ale druhou věcí je, koho trh nabízí...
Žádné hvězdné jméno tedy zatím ve vašich sítích neuvízlo?
Někteří hráči, kteří ještě nejsou na příští sezonu podepsaní, zatím spíše vyčkávají anebo čekají na výsledek mistrovství světa...
Rozloučíte se s brankářem Dušanem Salfickým, jemuž se sezona nevydařila?
V tuhle chvíli vám neodpovím. Musíme si nejprve společně sednout a sezonu zanalyzovat.
Když jste před rokem Salfického přivedl, každý vám gratuloval. Jak moc jste nyní smutný z faktu, že se mu příliš nedařilo?
Salfa to měl velmi těžké. Nebylo pro něj jednoduché unést značný tlak po glorifikaci, která ho provázela. Život gólmana umí být někdy pořádně krutý.
Krátce před rozhodujícím finálovým zápasem se vám podařil mistrovský kousek, když jste „zlanařil“ obránce Karla Pilaře. Jak jste ho tak narychlo objevil?
Zjistil jsem, že se vrátil do republiky, a hned jsem po něm šel... Poměrně složitě jsme ale zjišťovali, jestli za nás skutečně může nastoupit. V pátek pozdě v noci jsem se také telefonicky ujistil u generálního manažera Toronta Fergusona, že klub proti jeho startu za nás nic nemá.
Váš tah byl i výtečným psychologickým manévrem...
Taky jsem to takhle bral... (směje se) Když jsem tuhle novinu oznamoval našim hráčům, na tvářích se jim objevil úsměv. Rázem jim bylo jasné, že se do týmu vrací další velký bojovník.
Trenéři Výborný a Jelínek si pochvalovali, že jste na sobotní zápas precizně připravil po psychologické stránce i do té doby ve finále poněkud tápajícího brankáře Dubu. Jakou taktiku jste při debatě zvolil?
Před zápasem jsme si půl hodiny povídali u kafe. Vyprávěl jsem mu, že i já jsem prožil spoustu porážek, že tyhle věci k hokeji patří. Radil jsem mu také, aby se oprostil třeba i od obvyklých myšlenek, už aby to všechno měl za sebou. Potřeboval hlavně zklidnit tep a koncentrovat se. Musím se smát, když někdo o Dubovi pochybuje.
Necítíte jistou proměnu ve vztahu k trenérovi Františku Výbornému? Přece jen jste najednou jeho nadřízeným...
Dříve jsem u trenérů sedával a Franta občas nadával, že lidi ve vedení nevědí, co mužstvo potřebuje. No a já mu najednou do toho už taky kecám... Občas po mně sice loupne očima, ale náš vztah zůstal dál naprosto bezproblémový. Nehraju si totiž na něco, co nejsem. Spíše jsem jakýsi prostředník mezi vedením a trenéry.
