„V prvních dvou skocích jsem měl trochu problémy s nájezdem,“ vykládal Janda, „jel jsem o kilometr pomaleji než ostatní. Napotřetí už se rychlost trochu spravila.“ V Pragelatu v pátek tradičně po obědě foukalo, z tréninku se tak stala loterie. Na vítr se ale Janda nevymlouval.
„Vítr k našemu sportu patří. Buď budeš šťastnější, nebo budeš mít smůlu. Nic s tím nenaděláš...“ povídal smířlivě.
Není pochyb o tom, že podivné události kolem skoku z posledních dnů českou jedničku nepříjemně zasáhly.
Ocitl se totiž mezi dvěma mlýnskými kameny znesvářených stran, kde proti sobě stojí úsek skokanů a členové Jandys týmu. Ještě v úterý Janda ani nevěděl, jestli jeho trenér a spasitel v jedné osobě Vasja Bajc vůbec na olympiádu přicestuje.
Rozpoutané vášně ale dva dny před svým prvním olympijským závodem v Itálii komentovat nehodlal. Na otázku, zda si věci s Vasjou Bajcem vyříkali, odpověděl suše: „Bez komentáře.“
O skocích ale vyprávěl ochotně.
„Celý páteční trénink si ještě musím v klidu prohlédnout a rozebrat na videu,“ vykládal Janda. „Pořád mi chybí potřebný pocit ze skákání. Možná je to tou výškou. Skutečně nevím. Jakoby to bylo bez tlaku. ostatně, i když se jdu večer proběhnout, tak ten řídký vzduch cítím,“ říkal.
Ve vysoké nadmořské výšce skokany vzduch příliš nenese a Janda si na nezvyklý pocit teprve zvyká.
Zda ale česká družina s Vasjou Bajcem mezi závody na pár dní odjede k moři, právě kvůli pocitu lehkosti při skocích, jak původně plánovala, se zatím neví. Řešily se totiž poněkud jiné záležitosti...
Janda připomíná, že do závodu ještě zbývají dva dny a že snad onen potřebný letecký pocit přijde. „Navíc na závod se koncentrujete úplně jinak než na trénink,“ připomínal bojovně.
Nejdál v tréninku dolétl Němec Michael Uhrmann, který předvedl skok dlouhý 105,5 metru, Jandův největší soupeř Fin Janne Ahonen zvládl 103 metrů .
Češi v tréninku:
Janda 96,5 + 93 + 101,
Matura 95,5 + 95 + 88,
Mazoch 89,5 + 92 + 95,
O. Vaculík 86 + 90,5 + 90, 5,
Sedlák 87 + 90,5 + 94,5.
„Vítr k našemu sportu patří. Buď budeš šťastnější, nebo budeš mít smůlu. Nic s tím nenaděláš...“ povídal smířlivě.
Není pochyb o tom, že podivné události kolem skoku z posledních dnů českou jedničku nepříjemně zasáhly.
Ocitl se totiž mezi dvěma mlýnskými kameny znesvářených stran, kde proti sobě stojí úsek skokanů a členové Jandys týmu. Ještě v úterý Janda ani nevěděl, jestli jeho trenér a spasitel v jedné osobě Vasja Bajc vůbec na olympiádu přicestuje.
Rozpoutané vášně ale dva dny před svým prvním olympijským závodem v Itálii komentovat nehodlal. Na otázku, zda si věci s Vasjou Bajcem vyříkali, odpověděl suše: „Bez komentáře.“
O skocích ale vyprávěl ochotně.
„Celý páteční trénink si ještě musím v klidu prohlédnout a rozebrat na videu,“ vykládal Janda. „Pořád mi chybí potřebný pocit ze skákání. Možná je to tou výškou. Skutečně nevím. Jakoby to bylo bez tlaku. ostatně, i když se jdu večer proběhnout, tak ten řídký vzduch cítím,“ říkal.
Ve vysoké nadmořské výšce skokany vzduch příliš nenese a Janda si na nezvyklý pocit teprve zvyká.
Zda ale česká družina s Vasjou Bajcem mezi závody na pár dní odjede k moři, právě kvůli pocitu lehkosti při skocích, jak původně plánovala, se zatím neví. Řešily se totiž poněkud jiné záležitosti...
Janda připomíná, že do závodu ještě zbývají dva dny a že snad onen potřebný letecký pocit přijde. „Navíc na závod se koncentrujete úplně jinak než na trénink,“ připomínal bojovně.
Nejdál v tréninku dolétl Němec Michael Uhrmann, který předvedl skok dlouhý 105,5 metru, Jandův největší soupeř Fin Janne Ahonen zvládl 103 metrů .
Češi v tréninku:
Janda 96,5 + 93 + 101,
Matura 95,5 + 95 + 88,
Mazoch 89,5 + 92 + 95,
O. Vaculík 86 + 90,5 + 90, 5,
Sedlák 87 + 90,5 + 94,5.
