28. dubna 2019 9:12 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Plány amerických vlastníků F1? Další závody v bohaté Číně, USA či Vietnamu

Sebastian Vettel z Ferrari svádí souboj s Maxem Verstappenem z Red Bullu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sebastian Vettel z Ferrari svádí souboj s Maxem Verstappenem z Red Bullu. | foto: Reuters

PRAHA Bývaly časy, kdy piloti F1 předjížděli na dálnici, čekali na železničním přejezdu a rozhodující bitva o titul probíhala na parkovišti. Velké ceny formule 1 občas zavítaly na naprosto nepravděpodobná místa. To ovšem pro plánovaný druhý závod v Číně neplatí.

Druhý závod Grand Prix v zemi, kde stále vládne komunismus, i když s kapitalistickou tváří? Nečekané? Před pár lety možná ano, dnes ani náhodou. Vždyť Evropa má závodů hned deset. Proč takové srovnání? Protože formule 1 není jen sport, je to také jedna z největších sportovních ekonomik světa. A tenhle stroj na peníze jde tam, kde peníze jsou.

Čína se svou více než miliardovou základnou obyvatel je dnes v mnoha oborech důležitější a silnější než starý kontinent. Ten na světových IT fórech bývá zmiňován až za Amerikou nebo právě za Čínou, jestli vůbec, a je zřejmé, že tento trend bude pokračovat. Takže když Sean Bratches, obchodní ředitel formule 1, začal jednat v Číně o druhém závodu, nebylo to žádné překvapení.

Není náhoda, že seriál F1 si vybral za dějiště své tisící Grand Prix právě Čínu. Před čtrnácti dny se v Šanghaji na okruhu slavil premiérový závod, zatímco v zákulisí se intenzivně jednalo. Ačkoliv dřív tomu tak nebývalo, v současnosti žádná země nemá dvě velké ceny a právě Čína by to mohla změnit. O dějišti zatím nebylo rozhodnuto, ale favoritem je závod v ulicích hlavního města Pekingu.

Vůz George Russella.
Lewis Hamilton se raduje z vítězství na 1000. Velké ceně v historii formule 1.

„Naším hlavním cílem je městský závod,“ uvedl Bratches. „Pro formuli 1 by to hodně znamenalo. Chceme přivést závody ještě blíž k lidem. Měli jsme několik schůzek s vládními představiteli a finalizujeme jméno druhého města, kde se v Číně pojede.“

V plánu bylo i Česko

To už vypadá celkem konkrétně, ale pamětníci si jistě vzpomenou na rok 2009, kdy byl s velkou pompou prezentován závod v ulicích Říma. Včetně projektu a stylových „fotografií“ přímo z trati. Z toho sešlo, stejně jako ze snu bývalého šéfa formule 1 Bernieho Ecclestona závodit v ulicích New Yorku nebo Los Angeles. O Velké ceně Česka v Praze, projektu, který před lety prezentoval Antonín Charouz, manažer jediného českého jezdce formule 1 Tomáše Engeho, ani nemluvě.

Ale Čína v roce 2021, to vypadá mnohem, mnohem reálněji. Stejně jako Velká cena Vietnamu, která je v kalendáři už pro příští sezonu a městský okruh v hlavním městě Hanoji je téměř dokončen.

Po Číně by měly mít druhý závod i Spojené státy americké. O ten roky usiloval také Ecclestone, ale neuspěl. Liberty Media má však větší šanci, vedle texaského Austinu pomalu dostává konkrétní obrysy i závod v ulicích Miami. Původní varianta tratě na silnicích kolem přístavu z logistických a dopravních důvodů padla, nyní se jedná o okruhu kolem stadionu Hard Rock, který je domovem týmu amerického fotbalu Miami Dolphins.

Lewis Hamilton po vítězství ve VC Ruska

Lewis Hamilton po vítězství ve VC Ruska

Němec Sebastian Vettel z Ferrari při Velké ceně Francie.

Němec Sebastian Vettel z Ferrari při Velké ceně Francie.

„Kolem stadionu máme 250 akrů prostoru, kde můžeme vytvořit závodní dráhu,“ říká viceprezident Dolphins Tom Garfinkel. Propojení s americkým fotbalem by mohlo prezentaci F1 v Americe jen prospět. „Sedmdesát procent fanoušků přijede do Miami ze zahraničí a stráví zde asi týden. Závod formule 1 by měl podobný ekonomický dopad jako Super Bowl,“ dodává Garfinkel.

Do formule 1 by tak přibyl další městský okruh. Je to logické – v centrech měst je více peněz než v kopcích daleko od civilizace a také budování tratě je snazší. Mohlo by se zdát, že jde o trend poslední doby, ale právě z důvodu možnosti využití stávajících komunikací bývaly městské závody ve formuli 1 hitem už mnohem dřív.

Dnes fanoušci znají jen ikonické Monako, nově Ázerbájdžán, možná Singapur, ale závody na silnicích mají ve formuli 1 dlouhou a rozsáhlou tradici. A právě v USA. Velká cena F1 se jezdila v Long Beach na Floridě, mezi mrakodrapy Detroitu nebo v arizonském Phoenixu. Ne vždy je to ale dobrý nápad, což potvrdil závod na parkovišti u kasina v Las Vegas, kde byl v roce 1982 korunován mistrem světa jako první Fin Keke Rosberg. „Hrbolatá stezka pro dobytek,“ zhodnotil dráhu krátce jeho soupeř Alan Jones.

Naopak povedené městské okruhy hostily formuli 1 v Evropě. Jezdci dodnes s láskou vzpomínají na barcelonský Montjuich Oark, ne nepodobný Monaku, nebo na trať v Pescaře s dvěma předlouhými rovinkami. V padesátých letech se závodilo i v Remeši, kde se jezdci v pověstné pravoúhlé zatáčce zastavovali ve skladu pro šampaňské, ale nejbizarnější tratí byl německý Avus, který se jel v roce 1959 na dálnici na kraji Berlína. Dva dlouhé úseky dvouproudé silnice spojovala na jedné straně vlásenka a na druhé obří klopená zatáčka, z níž auta vylétávala jako dětské plastové modely. Tak zemřel Francouz Jean Behra a německá velká cena se vrátila na tehdy nejlepší závodní okruh světa, slavný Nürburgring.

Počet závodů roste

Hanoj, Peking, Miami... Unese F1 víc než 21 velkých cen? Možná to nebude potřeba. Po letošní sezoně hned pěti okruhům končí mnohaleté kontrakty a lze očekávat, že ne všechny budou obnoveny. Kterou velkou cenu už v roce 2020 diváci neuvidí? Přijít o Monzu nebo Spa, to by bylo špatné úplně pro všechny. Neprodloužení kontraktu s majitelem komerčních práv seriálu, s americkou společností Liberty Media, se nedá očekávat u španělského závodu v Barceloně. Takže končí Hockenheim? Nebo se už nepojede na zajímavé trati v Mexiku? Nebo opravdu čeká Grand Prix 22 a více závodů?

Oslavy na stupních vítězů GP Ázerbájdžánu.

Oslavy na stupních vítězů GP Ázerbájdžánu.

Pilot stáje formule 1 Ferrari, Němec Sebastian Vettel.

Pilot stáje formule 1 Ferrari, Němec Sebastian Vettel.

Už 21 je rekordní číslo, vždyť v roce 1950 začínal seriál s pouhými sedmi závody a víc než deset jich bylo poprvé až v roce 1958. Sezona měla jedenáct velkých cen, začínala už v lednu v Argentině a končila v Maroku. I to ukazuje, že současný přesun do exotických destinací není pro Grand Prix ničím tak úplně novým.

Už v roce 1958 se řešilo, zdali není jedenáct mistrovských závodu příliš, ale v sedmdesátých letech začaly přibývat další. V roce 1973 se jelo už patnáct velkých cen, s tehdejšími logistickými možnostmi to bylo pro týmy složitější, než je 21 podniků dnes, a není tedy divu, že ne všichni absolvovali celý program. Také se boom na chvíli zastavil a počet závodů začal opět stoupat až před dvaceti lety, kdy se mířilo především na Dálný a poté Střední východ. Dvacet velkých cen se poprvé jelo v roce 2012, jedenadvacet o čtyři roky později.

Čeká nás brzy další rekord?

Marek Hlava