Vrátí se Kličko? Aprílový žertík se Ukrajincům povedl, legenda ale má na stole miliardovou nabídku |
Ještě před sedmi lety byste v Tomáši Šálkovi (20) neviděli elitního českého boxera těžké váhy.
Po dnešku možná i profesionálního tuzemského šampiona. K tomu ale musí nejdříve zdolat obhájce titulu Pavla Šoura. O šestnáct let staršího rivala. „Když já začínal s boxem, Tomáš ještě nebyl na světě,“ usmíval se před bitvou plzeňský obr.
Měl pravdu.
Ostatně jejich dráhy se výrazněji neproťaly ani v amatérském ringu, byť Šour odcházel k profesionálům s domácím titulem z roku 2015. Šálek dominoval o rok později, když nejdříve ovládl juniorský šampionát a poté i seniorský.
Přitom ještě ve zmíněném roce 2012 byl za školního otloukánka coby malé a tlusté dítě. Žil ve vsi Knínice nedaleko Ústí s rodiči a s o osm let starším bratrem.
Bitva obrů. 194 cm vysoký a 109 kg těžký Šálek (vlevo) na vážení tváří v tvář Pavlu Šourovi.
Dá se říct, že vše změnila rodinná tragédie. Ve třinácti zemřel Šálkovi otec na rakovinu.
Maminka se rozhodla přestěhovat právě do Ústí, budoucí chráněnec Lukáše Konečného ještě před stěhováním začal s posilováním.
Poté se rozhodl navštívit boxerský trénink pod vedením zkušené dvojice Araik Šachbazjan, Konstantin Flachbart. „Moc mi to ale nešlo. V září 2013 mě navíc postavili do sparingu se seniorským reprezentantem Rudolfem Helešicem a já dostal strašně nařezáno. Do konce roku jsem se na tréninku neobjevil,“ vzpomíná na boxerské začátky Šálek.
V lednu to ale ještě jednou zkusil. O měsíc a půl později už měl za sebou nejen vítězný debut, ale také stříbro z MČR kadetů, kdy až ve finále nestačil na daleko zkušenějšího Nikolase Stojku.
V té době už měl patnáctiletý mladík 95 kilogramů živé váhy.
„Bylo rozhodnuto. Sice jsem ten duel ve druhém kole vzdal, protože mi odešla fyzička, od boxu jsem ale už znovu neutekl,“ usmívá se s odstupem času milovník posilovny, jízdy na kole a také badmintonu. „Byl to můj první sport,“ vysvětluje.
Nyní už ho hraje jen ve volném čase. Pod vedením Konečného a německé stáje SES Boxing demoluje své soupeře v ringu. A může snít o tom, že jednou půjde alespoň částečně ve stopách svého vzoru Vladimira Klička.
Česká boxerka Fabiana Bytyqi před utkáním v Ústí nad Labem.
Nejprve je ale na řadě Šour. „Je pro mě ukazatelem, zda už mám na evropskou scénu,“ dodává.
Bytyqi bude poprvé hájit pás mistryně světa WBC
Celkem tři titulové bitvy z jedenácti duelů nabídne galavečer profesionálního boxu v ústecké Slunetě, který je beznadějně vyprodán. Vedle Šálka se Šourem si taktéž v těžké váze zaboxují o pás evropského šampiona federace WBO turecký olympionik z Ria Ali Erez Demirezen s bosenským veteránem Adnanem Redzovičem. Titul WBC v atomweight pak bude před domácím publikem hájit Fabiana Bytyqi, kterou prověří Mexičanka Maria Soledad Vargasová.
„Vždycky jsem si chtěla zaboxovat se soupeřkou z této země. V Mexiku umí boxovat vlastně každý, je to jejich národní sport. Hodně se na tento duel těším,“ svěřila se před zápasem třiadvacetiletá ústecká boxerka. „Pás ale zůstane hezky doma. Rozhodně ho nehodlám posílat do Mexika. Na poličce se mi líbí. A vlastně i mému papouškovi, který vedle něj často sedává,“ přidala odhodlaně před galavečerem, který startuje v sobotu v 18.00 a vysílá ho živě O2 TV Sport.
