Setkání majitelů Labské boudy a zástupců ministerstva životního prostředí začalo ve čtvrtek v horském hotelu omluvou. "Chtěli jsme je ujistit, že jsme opravdu poslední úředníci, kteří s nimi budou jednat," říká náměstek ministra Tomáš Tesař.
Spolu se svým kolegou a ředitelem úřadu Tomášem Vrbíkem přijel do Krkonoš s jasným poselstvím. Stát má zájem hotel vykoupit. "Ta oblast prostě není vhodná pro masovou turistiku, bouda je relikt z minulosti, který tam nemá co dělat," myslí si Tesař po návštěvě.
Historie Labské boudy
|
Ale i poslední jednání se zaseklo na penězích. "Majitelé chtějí boudu prodat za pro nás vysokou cenu," vysvětluje náměstek Tomáš Tesař. Cena se stále pohybuje kolem třiceti milionů. Vlastníci nicméně získali čas na rozmyšlenou.
"Počkáme na další jednání. Ale určitá vůle k domluvě na naší straně je," reaguje na výzvu ministerstva jeden z majitelů hotelu Martin Pumr.
Pokud skutečně klesne cena Labské boudy, zůstává otázkou, jestli ministerstvo najde dost peněz i na celý proces zkulturnění krajiny. Nikdo totiž zatím nezjistil, jak moc je znečištěna půda kolem základů stavby.
"Celý projekt vychází až na 90 milionů korun," vysvětluje František Pelc, který před dvěma roky jako náměstek ministra životního prostředí jednal s majiteli o prodeji hotelu.
Přesné číslo a správný postup demolice by prozradily až analýzy, které však zatím neexistují.
Martin Pumr nabídl Labskou boudu k prodeji už v roce 2007. Od té doby je v katalogu realitní kanceláře. O hotel však není zájem. Nevydělává. "Podle meteorologů byl čtvrtek jedním z posledních hezkých dnů. Lidé u boudy sice byli, ale jen se občerstvili a šli dál," přibližuje náměstek Tomáš Tesař. Jediným vážným zájemcem je tak dlouhodobě stát.
S jeho vizí na demolici však nesouhlasí řada odborníků. "Hotel má svou hodnotu, musíme se s tím umět vypořádat a využívat. Ne z toho dělat ruiny a trosky," tvrdí například Matúš Dulla, vedoucí Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT.