Studie, pro niž se nadace dotazovala 1600 oprávněných voličů, ukázala, že populistické postoje odmítá 36,9 procenta Němců, dalších 33,9 procenta s nimi zčásti souhlasí, 29,2 procenta je zastává. Jako typické znaky populismu Bertelsmannova nadace vnímá kritiku establishmentu, především parlamentu a tradičních politických stran, odmítání pluralistických názorů a přesvědčení, že existuje všeobecná vůle lidu, které by se politika měla podřídit.
AfD se radikalizuje, měla by ji sledovat tajná služba, navrhuje německý vicekancléř |
Populistické tendence korespondují nejen se stranickými preferencemi dotázaných, ale také s jejich vzděláním a výší platu. Lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním zastávají populistické postoje výrazně častěji. Zatímco 38,1 lidí se základním vzděláním má populistické názory, u osob s maturitou je jich jen 14,2 procenta.
Neradikální populismus
I němečtí populisté ale většinou odmítají radikální pozice. Více než dvě třetiny z nich jsou tak pro členství v Evropské unii a 85 procent podporuje demokracii. Zároveň však jejich velká část (80 procent) kritizuje přílišné rozšíření EU a více než polovina vyjadřuje přesvědčení, že demokracie v Německu nefunguje dobře.
„Populisté v Německu jsou často zklamanými demokraty, ale nikoliv radikálními nepřáteli demokracie. Ve srovnání se Spojenými státy a Francií se ukazuje, že v Německu je výrazně slabší kritika politického establishmentu,“ uvedl autor studie Robert Vehrkamp, podle něhož budou německé strany ve volbách s extrémními pozicemi jen těžko bodovat. Výjimkou je v tomto ohledu téma migrace, které má potenciál mobilizovat voliče AfD.
