Nerad bych zapradal delsi diskuse
Nerad bych zapradal delsi diskuse, ale kdyz jsem byl tazan, bylo by neslusne neodpovedet. Pokusim se strucne, ale nekdy to nejde... Nezlobte se na mne, pokud uz dale diskutovat nebudu.
Snad bylo zrejme, ze mluvim za svou komunitu, tedy za biology. Ta nikdy na zadne kaceni netlacila, maximalne (pokud se jich nekdo ptal) souhlasila pod tlakem s kompromisy a o tech viz vyse. Zrejme se domnivate, ze kdyby se od zacatku pouzivaly lesnicke metody, je Sumava dodnes zelena. Brat Vam to nemohu a sjet to znovu take nemuzeme, ale pripomenu treba Krusne Hory nebo Krkonose. Tam to byl obalec modrinovy (vzdycky se neco najde, kdyz se to ma stat) a bolsevik si tehdy prosadil dokonce velkoplosne chemicke osetreni v KRNAPu, pokud si dobre pamatuji. Nemyslim, ze to pomohlo. Zasadni problem je jeden a vyplyva z temer babylonskeho zmateni jazyku. Kdyz totiz pouziji slovo "les" ja, znamena to neco velmi odlisneho od tehoz slova v ustech lesnika (opet se omlouvam vyjimkam). Oni zapominaji (nebo si to vubec neuvedomuji), ze jejich metody jsou funkcni, kdyz to reknu brutalne (neberte mne uplne doslova), pro ochraneni smrkove plantaze pred skudci do mytniho veku treba i na Berounsku, kde by smrk normalne skoro nebyl, ale jsou zcela mimo ve skutecnem (tj. biologickem) lese, ktery musi byt kontinualni a jehoz velmi dulezitou soucasti je smrt. Vsichni jejich skudci a plnometry tam ztraceji smysl. Sumava mela tu smulu, ze les, ktery k tomu povetsinou nebyl puvodne zamyslen, byl prohlasen za cenny a hodny ochrany, ale doslo to do situace (a doslo by to do ni podle mne drive ci pozdeji v kazdem pripade diky charakteru tech lesu), kdy to v jeho puvodnim stavu nebylo a *nebude* mozne. Nejsem zadny odbornik specialne na Sumavu, ale jestli vite, jak to zacalo, pak vite, ze to byly navetrne vrcholove partie, videl jsem tehdy letecke snimky. O necem to vypovida. Acidifikace sumavskych jezer se studovala uz za mych studentskych let v 70. letech minuleho stoleti a biologicke jevy maji velkou setrvacnost. Klimaticke zmeny existuji, my, co obcas jezdime do terenu, vidime pochod jiznich druhu na sever. Smrky na Sumave starnou a jsou na velkych plochach stejnoveke. Proste se schazeji pro sumavsky smrk nepriznive okolnosti. Z meho pohledu se to muze resit jen dvema zpusoby: (1) Transformaci sumavskych lesu ve vybranych partiich (viz Vase poznamka o zonaci, ale tu by opravdu meli delat biologove a ne sumavsti mafiani) na neco diversifikovanejsiho a trvalejsiho. I kdyby to mela byt aspon zpocatku vice mene smrcina, aspon nesmi byt stejnoveka - videl jste nekdy detailni letecke snimky tajgy? (2) Rezignaci na cely NP. Nevidim nic jineho, co by melo smysl. Samozrejme muzeme budovat Potemkinovy vesnice jeste leta...
Ja jsem prece rekl, ze vznik skolek s vhodnymi (rozumejte druhove a geneticky - to je zalezitost pro botaniky) alternativnimi drevinami pro pripadnou dosadbu v obnovujicim se lese, pokud se o ni rozhodne, bude delsi proces. To pan Mrkva ve svem clanku pise, cituji: "Pro takovou rekonstrukci má lesnická veda radu poznatku a nastroje, jak to provest." Tak jsem se recnicky zeptal, kde ze ma ty nastroje schovane. Dodatecne bych se jeste mohl recnicky zeptat, kde to kdy lesnicka veda udelala (nemohu si na nic vzpomenout, ale mam spatnou pamet) a proc uz to za leta trvani parku neudelala na Sumave, ale to by nebylo uplne fer, protoze to po nich de facto zatim nikdo nechtel (skoda, protoze tohle se dalo ocekavat, i kdyz i my jsme to asi cekali trochu pomalejsi). Ale pravda je, ze cokoliv se v parku ma udelat, musi sprava (tedy MZP) chtit po lesnicich (tedy MZ), protoze vlastni lidi nema. Pokud to lesnici sabotuji (a oni to casto sabotuji, jak jsem slysel), neni proti tomu zadna ucinna obrana, minimalne v nasem mafianskem Absurdistanu. Na zaver - prosim opravdu mi verte, ze nepatrim mezi ty ochranare, kteri (jak rikal jeden nas profesor) krici "tam roste kandik psi zub" (aniz bych chtel nejak zpochybnovat bioindikacni hodnotu druhu).