130 let

Diskuze

Aby ji zachránil z trosek, musel hrdina z Dháky dívce uříznout ruku

Doktor odmítl do trosek vejít, tak Didaru Hossainovi vysvětlil, jak ruku amputovat. Zákrok trval čtyři hodiny, dívka křičela bolestí a Hossain plakal. Ale věděl, že to musí udělat, aby ji zachránil z trosek zřícené budovy na předměstí bangladéšské Dháky. Hrdina Hossain vytáhl ze sutin 36 živých lidí.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

M. Kříž

29. 4. 2013 2:46
????

vy tři Baum, Hlosta, Stuchlík.. proč tu trapně a odtažitě jenom žvaníte jen o nějakých technických blbostech?

Copak vás ani trochu v sebemenším nedojal ten celý smutný příběh a copak jste už úplně bez emocí a duší, že neumíte k tomu něco od sebe napsat a vyjádřit své pocity? Zamyslete se nad sebou, ji amputovali ruku, ale vy jste duševní mrzáci.

0 0
možnosti

28. 4. 2013 0:20
a možná ani ti ne

a možná ani ti ne - nevím, kolik manažerů má jistotu, že je tovární budova, kde jsou jejich provozy bezpečná. Kdekoliv na světě. Jisté je, že firma nemá zájem na tom, aby jejich hala spadla - i kdyby nešlo o dělníky, ohrozí to nasmlouvané dodávky... Takže skutečná otázka je, jestli někdo kdysi budovu postavil mizerně, nebo pro jiný účel a továrna ji přetížila, nebo jestli byla pevnost budovy nějak jinak narušená, třeba sesednutím půdy. Někdo by za to měl být zodpovědný, ale dokud není zjištěné kdo, je chybné kohokoliv obviňovat .

0 0
možnosti

28. 4. 2013 7:04
Re: a možná ani ti ne

V Česku se běžně porušují bezpečnostní předpisy. Sklady jsou přetěžované vysoko nad únosnou míru, natož aby se dodržela předepsaná zátěž podlahy. Naše kontrolní mechanismy nefungují, protože jsou úplatné, korupční. Jediné co jistí bezpečnost, jsou nadlimitně stavěné budovy, většinou z časů socialismu, až první republiky. V domech určených pro bydlení se zřizují výrobní prostory, sklady, kanceláře. Zpravidla načerno a za úplatu v povolovacím procesu. Hygiena je proslavená svými korupčními metodami.

Jaký je rozdíl mezi Českem a Indií? Zaměstnavatelé jsou pojištění u pojišťoven proti škodám, které jim vzniknou u zanedbání bezpečnostních a stavebních předpisů. Také nemocí z povolání, případně úrazů a smrti zaměstnance. Ony tři stovky denně za práci jsou už i u nás. Pracující nemají pracovní smlouvy, protože by jim hrozily exekuce na plat. Jsou zadlužení u zaměstnavatelů a tak slouží jako otroci až do smrti!

0 0
možnosti

27. 4. 2013 21:33
... kde se šilo oblečení pro zákazníky ze Západu.

Má to znamenat, že se lidi ze "západu" mají cítit vinni? Za nehodu může nenažranost a šlendrián místních manažerů, nikoliv zákazníci ať jsou odkudkoliv.

0 0
možnosti