„Římský status začal pro Arméni oficiálně platit 1. února,“ řekl agentuře AFP arménský justiční činitel Jegiše Kirakosjan. Dodal, že Jerevan tím získává „důležité nástroje, aby předcházel válečným zločinům a zločinům proti lidskosti na svém území“. To podle něho platí zejména v případě Ázerbájdžánu, s nímž Arménie sváděla boje o sporné území Náhorního Karabachu.
Mezinárodní trestní soud loni vydal zatykač na ruského prezidenta Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska. Moskva tribunál neuznává a obvinění odmítla. Rozhodnutí Arménie přistoupit k Mezinárodnímu trestnímu soudu kritizovala.
Jerevan tvrdí, že jeho krok není namířen proti Rusku, ale přistoupil k němu kvůli sousednímu Ázerbájdžánu. Větší a lépe vyzbrojený soused si nedávno připsal rychlé vojenské vítězství, které ukončilo dlouholetý spor o Armény obývaný Náhorní Karabach.
Oblast, která byla od 80. let minulého století pod kontrolou arménských separatistů, loni v září po bleskové ofenzívě ovládl Ázerbájdžán, načež odešlo více než 100 000 obyvatel Karabachu do Arménie. Jerevan v souvislosti s koncem existence nezávislého Karabachu obvinil Rusko, že mu nepřišlo na pomoc, ačkoli je jeho spojencem. Moskva kritiku odmítla.
Tribunál v Haagu vydal zatykač na Vladimira Putina:
17. března 2023 |
