Dvěma mužům hrozí až 20 let vězení za účast v bojích na Ukrajině. Stáli na straně separatistů |
Černá hora, maličká země se 630 tisíci obyvateli, zaregistrovala pouhých 324 případů nemoci covid-19. Devět lidí zemřelo, 315 se vyléčilo a celková bilance se tak oficiálně dostala na nulu. „Bitvu s tak zlým virem jsme vyhráli a Černá Hora se stala první zemí v Evropě bez koronaviru,“ vyhlásil v pondělí premiér Duško Marković.
První koronavirus-free zemička v Evropě vzápětí ohlásila otevření hranic pro občany devíti zemí, které splňují epidemiologická kritéria, spočívající dle premiéra v maximálním počtu 25 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Na seznam se dostaly Chorvatsko, Albánie, Slovinsko, Řecko, Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko i Česká republika. Naopak na něm chybí Srbsko a to většího severního souseda hrubě urazilo.
„Nerozumím, kde je problém. Srbsko doširoka otevírá dveře, aby ukázalo, jak vítá hosty. Jsou to naši bratři, nemáme nikoho bližšího, než je Černá Hora,“ prohlásil srbský prezident Aleksandar Vučić. Pozastavil se přitom nad tím, že na seznamu jsou země jako Rakousko nebo Německo s poměrně vysokým počtem infikovaných, a ohlásil, že jeho země uzavírat hranice pro lidi s černohorskými pasy nehodlá. „Nechceme trestat třicet procent Srbů, kteří v této zemi žijí, stejně jako její další občany,“ řekl Vučić.
Premiérka Ana Brnabičová v úterý uvedla, že Srbsko nehodlá přijít s žádnými protiopatřeními. Přesto sankce přišla v podobě zákazu přistávat na srbském území černohorskému přepravci Montenegro Airlines, jehož letadla v posledních dnech opět začala létat na lince do Bělehradu.
Potíže kolem NATO
Z technického hlediska se zdá být vše jasné. Česko se do kritérií vejde jen s odřenýma ušima, má zhruba 24 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Srbsko má 64, ale například Bosna a Hercegovina, která na seznamu není, jen 16 nemocných na 100 tisíc lidí. Do Černé Hory zatím nemohou ani Kosované či Rusové, kteří v počtech návštěvníků jinak vedou.
Všechny tyto čtyři skupiny (Srbové, Kosované, Rusové a Bosňané) přitom tvoří třetinu návštěvníků země, kde dvacet procent HDP činí právě příjmy z turistiky. Srbská média vesměs vidí příčinu černohorských kroků vůči Bělehradu v politice.
Zvláště poté, co se Černá Hora začala ucházet o členství v NATO (členem se stala před třemi lety), propuklo mezi oběma zeměmi několik sporů. Před volbami v roce 2016 se ruská vojenská rozvědka GRU pokusila z Bělehradu zosnovat puč a vývoj zvrátit.
Pár amerických youtuberů adoptoval autistického Číňana, po třech letech si to rozmyslel |
V posledních měsících rezonuje spor mezi černohorskými úřady a vlivnou Srbskou pravoslavnou církví. Policie ve městě Niksic zatkla 12. května osm kněží a biskupa poté, co během přísných protiepidemiologických opatření uspořádali procesí za účasti tisíců lidí. Zatčení vyvolalo v několika městech nepokoje a zatčení byli po třech dnech propuštěni.
Spory o uzavírání a otevírání hranic jsou pouze jedním z projevů napětí mezi oběma zeměmi a na Balkáně v tuto dobu nejsou zdaleka jediné. Stejně se Srbsko diví, proč se nedostalo na seznam deseti zemí, kterým se otevřelo Chorvatsko (i tady je vedle Německa a Rakouska i Česko). Na spisku ale chybí i Černá Hora a Bosna a Hercegovina, země, jež s Chorvatskem bezprostředně sousedí.
