Kvůli koronavirovým restrikcím, které omezily velikost pěveckého sboru a znemožnily divákům účast v sále, se veřejnoprávní stanice rozhodla nechat v repertoáru závěrečného dne festivalu skladby Rule, Britannia! (Vládni, Británie) a Land of Hope and Glory (Země naděje a slávy) pouze v instrumentální verzi.
BBC možná vyřadí tradiční písně ze slavného festivalu. Jsou urážlivé, nikdo by je neměl zpívat, tvrdí aktivisté |
Johnson v této souvislosti uvedl, že je třeba skoncovat se „sebediskriminací“. „Je načase, abychom se přestali za sebe stydět kvůli našim dějinám,“ řekl. Je podle něho nutné se zabývat podstatou problémů, a ne symboly.
BBC v reakci na vlnu kritiky ve středu vydala prohlášení, podle nějž „nalezla řešení“: text písní neodzpívá celý sbor, ale vybraní pěvci stanice. „Na obou skladbách se budou podílet vybraní zpěváci BBC. Znamená to, že text v hale zazní, a jak jsme vždy jasně uváděli, publikum se bude moci přidat z domova,“ uvedla stanice.
„Jsem rád, že zvítězil zdravý rozum,“ komentoval na twitteru středeční rozhodnutí ministr kultury Oliver Dowden. Za „správné rozhodnutí“ označil středeční krok BBC i vůdce labouristické opozice Keir Starmer.
Podle agentury Reuters se veřejnoprávní stanice často ocitá v hledáčku některých členů Johnsonovy Konzervativní strany, kteří ji kritizují, že je příliš velkoměstská a že ztratila kontakt s většinou země.
BBC nabídne uklidňující pořad o zvířatech. Provádět jím bude buddhistický mnich |
Píseň Rule, Britannia! poprvé zazněla v roce 1740, kdy Británie budovala říši sahající od Indie přes Jižní Afriku až po Jamajku. Zpívá se v ní „Vládni Británie ... Britové nikdy, nikdy, nikdy nebudu otroky“. Tuto píseň vždy obecenstvo na koncertu nadšeně zpívá a mává při tom britskými vlajkami.
Násilná smrt černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou ve Spojených státech letos na jaře vyvolala i v Británii protesty proti rasismu i debaty o dějinách této bývalé koloniální velmoci. V Bristolu demonstranti strhli sochu Edwarda Colstona, který byl v tomto městě dlouho uctíván jako dobrodinec, protože podporoval chudobince a školy. Do Ameriky ovšem prodal na 80 tisíc mužů, žen a dětí z Afriky.
