„Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy, a tak oslabit Ukrajinu,“ prohlásil De Croo na tiskové konferenci. Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu s českým protějškem Petrem Fialou a dalšími evropskými lídry.
„Musíme jednat, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU,“ uvedl belgický premiér, jehož země v tomto pololetí Evropské unii předsedá. Nynější sedmadvacítka podle něj potřebuje více nástrojů k boji proti ruské propagandě a dezinformacím. Belgie již v této souvislosti požádala úřad pro evropskou justiční spolupráci Eurojust, aby se záležitostí zabýval.
„Musíme rovněž zkoumat, zda se stíháním ruské hrozby nemohou zabývat i Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF,“ dodal De Croo s tím, že jestliže tomu tak není, je potřeba mandáty těchto úřadů rozšířit.
Média v Česku a v Německu se v posledních týdnech věnují aféře s údajným uplácením evropských politiků od proruské sítě, zmiňováno v souvislosti s podezřeními je jméno poslance a dvojky na eurovolební kandidátce Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně.
Francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová z liberální frakce europarlamentu zase uvedla, že zpravodajská platforma Voice of Europe, která podle českých úřadů byla součástí této sítě, dělala rozhovory s francouzskými a německými představiteli krajně pravicových stran.
De Croo řekl, že Moskva kontaktovala skupinu europoslanců, z nichž někteří dostali zaplaceno za propagaci ruských zájmů. „Platby v hotovosti se neodehrávaly v Belgii, ovlivňování však ano,“ řekl De Croo, v jehož zemi sídlí klíčové unijní instituce.
EU podle unijních činitelů čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové sice evropský blok učinil v posledních letech v boji proti dezinformacím pokrok, ten se však ve světle současné situace jeví být nedostatečným.
Právě vzhledem k těmto hrozbám by belgický premiér chtěl, aby ruské vměšování bylo i jedním z témat projednávaných na summitu EU, který se koná příští týden v Bruselu. Zatím podle navrhovaných závěrů schůzky by se unijní lídři měli zabývat jen konkurenceschopností EU a vztahy s Tureckem.
Témat ale nejspíš přibude. Kromě ruských hrozeb několik zemí, včetně Česka, naléhá na to, aby se projednávala i situace na Ukrajině poté, co Rusové v uplynulých dnech zesílili útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
S Moskvou souvisí i nejnovější aktivita, se kterou přišli tento týden Francouzi a podpořily ji mimo jiné baltské země, ale i Česko. Paříž navrhuje vytvoření nového samostatného sankčního režimu, který by se týkal ruského vměšování. EU má v současné době asi 40 sankčních režimů, které jsou navázány na konkrétní zemi, několik jich je ale spojených s konkrétním tématem.
Mezi ně patří sankce týkající se terorismu, použití chemických zbraní, ale i závažného porušování lidských práv. Pro Rusko dosud existovaly dva sankční režimy, ten lidskoprávní, a pak samostatný sankční režim kvůli ruské agresi na Ukrajině.
