Král si vzal čas na rozmyšlenou a zatím se neví, kdy by měl rozhodnout.
Z krize se Belgičanům krátce podařilo povynořit poté, co v březnu po mnohaměsíčních jednáních a po vytvoření přechodného krizového kabinetu vznikla nová Letermova vláda složená ze dvou vlámských a třech valonských seskupení. V Belgii se podle jazyků dělí i politická scéna - v zemi tak existují obdobné frankofonní a vlámské strany.
Zdlouhavé formování kabinetu ale provázela řada kompromisů a řešení některých sporných otázek se jen přesunula na později. Šlo o reformy institucí, změny v rozdělení pravomocí mezi regiony či o sociálně-ekonomické otázky a problém kolem jednoho volebního obvodu.
Návrhy řešení měly být na stole do dneška. To se nestalo, ač třeba na sociálně- konomických reformách se předáci dohodli. "Myslím, že můžeme hovořit o krizi, to je evidentní. Když premiér rezignuje, tak i pokud by to nebylo přijato, tak zde existuje krize," prohlásil v reakci na krach jednání vicepremiér Didier Reynders.
Belgie je federací složenou z vlámsky hovořícího severu a frankofonního jihu, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Vlámové, kteří představují asi 60 procent z přibližně 10,5 milionu obyvatel Belgie, požadují větší míru autonomie, třeba v rozhodování o správě peněz a daní. Právě slibem přenesení více pravomocí na regiony také Letermova Křesťanská, demokratická a vlámská strana (CD&V) loni ve volbách zvítězila.
Valoni, jejichž region je ve srovnání s Vlámskem chudší, se tomu však brání. Obávají se, že by to mohlo vést k nabourání solidarity v zemi, tedy v důsledku možná i snížení příspěvků na rozvoj Valonska. Bojí se také, aby se tím nepootevřela vrátka možnému rozpadu země, o němž se začalo kvůli povolebním sporům zase o něco více hovořit.
Z krize se Belgičanům krátce podařilo povynořit poté, co v březnu po mnohaměsíčních jednáních a po vytvoření přechodného krizového kabinetu vznikla nová Letermova vláda složená ze dvou vlámských a třech valonských seskupení. V Belgii se podle jazyků dělí i politická scéna - v zemi tak existují obdobné frankofonní a vlámské strany.
Zdlouhavé formování kabinetu ale provázela řada kompromisů a řešení některých sporných otázek se jen přesunula na později. Šlo o reformy institucí, změny v rozdělení pravomocí mezi regiony či o sociálně-ekonomické otázky a problém kolem jednoho volebního obvodu.
Návrhy řešení měly být na stole do dneška. To se nestalo, ač třeba na sociálně- konomických reformách se předáci dohodli. "Myslím, že můžeme hovořit o krizi, to je evidentní. Když premiér rezignuje, tak i pokud by to nebylo přijato, tak zde existuje krize," prohlásil v reakci na krach jednání vicepremiér Didier Reynders.
Belgie je federací složenou z vlámsky hovořícího severu a frankofonního jihu, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Vlámové, kteří představují asi 60 procent z přibližně 10,5 milionu obyvatel Belgie, požadují větší míru autonomie, třeba v rozhodování o správě peněz a daní. Právě slibem přenesení více pravomocí na regiony také Letermova Křesťanská, demokratická a vlámská strana (CD&V) loni ve volbách zvítězila.
Valoni, jejichž region je ve srovnání s Vlámskem chudší, se tomu však brání. Obávají se, že by to mohlo vést k nabourání solidarity v zemi, tedy v důsledku možná i snížení příspěvků na rozvoj Valonska. Bojí se také, aby se tím nepootevřela vrátka možnému rozpadu země, o němž se začalo kvůli povolebním sporům zase o něco více hovořit.
