Navzdory často brutálním policejním zákrokům přívrženci opozice již 80 dnů protestují proti výsledku srpnových prezidentských voleb a žádají Lukašenkovo odstoupení, propuštění politických vězňů a uspořádání nových voleb. Sám Lukašenko v úterý obvinil protestní hnutí z radikalizace a z terorismu.
Diplomat: Opakování voleb v Bělorusku? Nejdřív by se musel svrhnout Lukašenko |
„Dalším stádiem je radikalizace, která už se odehrává. Rozpoutali proti nám už ne informační, ale teroristickou válku. S tím musíme skoncovat,“ řekl podle agentury Interfax Lukašenko. Šestašedesátiletý vůdce, často označovaný za posledního diktátora v Evropě, obvinil demonstranty, že překročili přípustnou mez, když podle něj úmyslně poškozovali železniční zařízení, čímž mohli způsobit katastrofu se smrtí mnoha lidí. Podle něj to byly činy organizovaných zločineckých skupin se znaky terorismu. „Začínáme čelit teroristickým hrozbám,“ prohlásil Lukašenko a dodal, že úřady musejí reagovat.
  |
Policie v Bělorusku zatýká stávkující a demonstranty, jsou mezi nimi hlavně studenti |
Prezident současně tvrdil, že opozici se k ultimátům a stávkám nikoho nepodařilo přemluvit - ani dělníky, ani studenty, ani lékaře, ani učitele či státní úředníky. „Teď je chvíle, kdy si každý musí v životě vybrat cestu, po které se vydá. Ať si vyberou, kde a jak chtějí žít,“ dodal. Podle agentury Reuters také prohlásil, že studenti, kteří porušili právo, by měli být vyhozeni z univerzit a jít do armády, popřípadě skončit na ulici.
Lukašenkovi odpůrci vždy zdůrazňují pokojnou povahu protestů, připomíná agentura DPA. Agentura AP informovala o výzvě zvláštní zpravodajky OSN Anais Marinové běloruským úřadům, aby přestaly utlačovat vlastní lid. V srpnu a v září totiž zadržely při protestech nejméně 20.000 lidí a stovky z nich byly podle médií ve vazbě zbity, zastrašovány i mučeny.
S ultimátem Lukašenkovi, aby do neděle odstoupil, nebo že jinak v zemi od pondělí vypukne generální stávka, přišla opoziční kandidátka v prezidentských volbách Svjatlana Cichanouská. Ta po volbách musela opustit Bělorusko a nyní se zdržuje v Litvě.
Cichanouská v úterý uvedla, že zaměstnanci velkých společností odmítají pracovat, ale jsou podle ní pod obrovským tlakem úřadů. Podle šéfa Běloruského kongresu demokratických odborů Alexandra Jarošuka se opozici povedlo vytvořit několik oddělených stávkových ostrovů, přičemž v některých továrnách podle něj nepracují celá oddělení, v dalších jednotliví zaměstnanci.
„Úřady však uspěly v zastrašování a potlačování protestů v továrnách,“ uvedl Jarošuk. Cichanouská v úterý proto znovu obyvatele vyzvala, aby podpořili národní stávku. Podle agentury Reuters se opoziční vůdkyně ocitla v kritickém okamžiku, který otestuje její schopnost zmobilizovat podporu obyvatel země.
Z vazby byl mezitím propuštěn americký občan Vitalij Škljarov, kterého běloruská policie zadržovala tři měsíce. Zároveň mohl ze země odjet. Policie politického konzultanta zatkla, když poskytoval rady běloruské opozici. Na svobodu se podle jeho právního zástupce dostal díky sobotnímu telefonátu mezi americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem a Lukašenkem.
