EU se na Bidena těší, euforie ale není na místě. V řadě sporných otázek to může jiskřit nadále |
Na rozdíl od Trumpa totiž Biden nevěří v brexit a nelíbí se mu zejména jeho potenciální vyústění v tvrdou hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem.
Premiér Johnson nastoupil v červenci 2019 do úřadu s vizí rychlého brexitu a „globální Británie“. Obchodní dohoda se Spojenými státy měla být jedním z jejích základních pilířů. I přes náklonnost Donalda Trumpa se ji však před volbami 2020 nepodařilo dokončit. „Nikdy by mě nenapadlo, že se jednání změní v totální přetlačovanou,“ prohlásil Johnson ve svém gratulačním videu Joeu Bidenovi.
Britští diplomaté se nyní narychlo snaží návrh dohody přizpůsobit novému prezidentovi – v jejich jazyce ho „zbidenizovat“. „Musíme být schopni se otočit a říct: podívejte, jsme skoro hotovi, chtěli byste dohodu zbidenizovat?“ prohlásil podle deníku The Financial Times nejmenovaný britský úředník. „Můžete dostat o trochu víc na pracovní síle, o trochu víc na životním prostředí a můžete to prohlásit za předběžné vítězství.“
Irská karta
Kritici však připomínají, že obchodní dohoda s Brity pravděpodobně nebude vysoko na seznamu Bidenových priorit. Po vzoru Obamovy éry se prezident bude chtít soustředit především na vztah Washingtonu s Berlínem. Ve hře je i irská karta. Jakkoli britští politici rádi hovoří o „speciálním vztahu“ mezi USA a Spojeným královstvím, jeho praktická hodnota je vedle všeobecných deklarací malá. Naopak Irsko hraje v americké zahraniční politice tradičně silnou roli.
Například to, že byl prezident Bill Clinton prostředníkem Velkopáteční dohody, která v roce 1998 ukončila konflikt v Severním Irsku, umožnilo její uzavření. Barack Obama se zase proslavil svou návštěvou Moneygallu, domova svých prapředků z matčiny strany, při které dokonce promluvil irskou gaelštinou. Celkem se na své irské kořeny odkazovalo 22 amerických prezidentů včetně Abrahama Lincolna, Johna F. Kennedyho či Ronalda Reagana.
Ani Joe Biden není výjimkou. Archiv BBC obsahuje kultovní video, v němž se newyorský korespondent britské televizní stanice ptá Joea Bidena: „Pane Bidene, řekl byste mi pár slov pro BBC?“ Načež Biden odpověděl: „BBC? Já jsem Ir!“ Jako mnozí irští katolíci i předci nově zvoleného prezidenta emigrovali do USA v důsledku tzv. velkého hladomoru (1845–1849) způsobeného neúrodou brambor. Dodnes se jedná o jednu z největších jizev na irsko-britských i americko-britských vztazích, poněvadž mnozí historici jsou přesvědčeni, že Briti tehdy Irsku záměrně nepomohli.
Pojistka brzdí dohodu
S brexitem nabyla britsko-irská otázka na nové naléhavosti. Původní předběžná dohoda mezi Spojeným královstvím a EU totiž obsahovala tzv. irskou pojistku – klauzuli, která měla chránit Velkopáteční dohodu a předejít tak vzniku tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Republikou.
Od Bidena se očekává změna tónu komunikace s Evropou, prohlásil Havlíček |
Johnsonova vláda však v září tohoto roku navrhla Zákon o vnitřním trhu, který měl irskou pojistku eliminovat. Zákon, který podle jednoho ze členů vlády „jen v omezeném rozsahu porušuje mezinárodní právo“, sice prošel v září Dolní sněmovnou, ale byl v prvním čtení zamítnut britskými lordy.
Budoucí prezident Biden se ke krokům britské vlády vyjádřil již v září společně se sněmovní předsedkyní Nancy Pelosiovou a se členy Komise pro zahraniční politiku amerického kongresu. Všichni svorně varovali před tímto vývojem. „Jakákoliv budoucí obchodní dohoda mezi USA a Spojeným královstvím musí být podmíněna respektováním (Velkopáteční) dohody a vyloučením návratu tvrdé hranice. Tečka,“ napsal tehdy na Twitter Joe Biden.
